Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůj druhý erotický zážitek
Autor
AAfro
Ach můj deníčku, nevěřil bys, co se mi stalo..
Právě jsem si pročítal svůj seznam fanynek, které již měsíce prahnou po jediné, mastné kudrně mého afra, a v tom to přišlo...
Má M.Maminka zaklepala na dveře mého království (je to úchvatný pokoj, kamkoli se postavíte, uvidíte foto mého úžasného šklebu - tady jsem u patníku, tady v obleku a s pantoflema, tady tancuji s lampou...), samozřejmě onen seznam, který pečlivě proškrtávám (heslo - om**** a zahodit - OAZ - bohužel se mi to ještě nidy nepovedlo, můj Einsteinek mě vůbec zklamává) a ohromný plagát s nápisem I love Linux - Linux rulezzz. Ale abych se vrátil k mé M. Mamince - držela v ruce právě čerstvě přežvýkané tričko )myslím, že se tomu říká prát, ale nevím, jestli k tomu všichni používají psí tlamy jako my?) a zálibně si mě prohlížela.
"Můj milý Afreji!" začala, já cítil, jak se mi strachem začíná třást afro...
"Dnes je ti krásných 20 let a my s celou tvojí Čong-Mr*í rodinkou máme pro tebe překvapení. uspořádali jsme ti soukromou oslavu!" pak mi mr*la do xichtu tričko a odešla. S hrůzou jsem se oblékal - pod pojemem "soukromý" jsem si představoval něco velmi, velmi neslušné.
Když jsem vstoupil do ztichlého obýváku, uviděl jsem obrovský dárek! Většinou jsem dostával k narozeninám holicí strojky a již zmíněné pantofle (myslím, že mi nejlépe sluší brčálově zelená), ale tohle, kdyby byl strojek, tak by to bylo moc i na mé veleafro. Krabice se chvilkami hýbala.
"Štěnátko!" vykřikl jsem radostně a snažil se tvářit, že se to vůbec netýká mých zoofilních choutek, nýbrž bych opravdu rád nějakémo roztomilého a teplého domácího přítele (jdou udělat ze psa bačkory?).
Rodinka viditelně znejistěla. Pak jsem uslyšel dutý úder, jak někdo nakopl mého M.tatínka do holeně a ten byl nucen předstoupit.
"Ehm, milý Afreji, toto je náš společný dárek a ...my tě tady raději necháme o samotě. Doufáme, že si jej náležitě užiješ..." načež skočil k zavírajícím se dveřím, kde mizel zbytek mé Čong-M*dí rodinky a já v pokoji osaměl.
Obezřetně jsem se přiblížil ke krabici.
Přestřihl jsem mašli.
Krabice se prudce otevřela.
Zhruba půl metru nade mnou čněl chlap a v ruce držel pestrý balíček.
S nejistým úšklebkem jsem jej rozbalil.
Vazelína???
Chlap se na mne zářivě usmál a sáhl jednou rukou po mém afru...
Pak si toho už moc nepamatuji, vím že jsem skončil po několika hodinách šou..brouzdání městem narván v popelnici před naším domem a lehce pološílený jsem prolétl všemi pokoji a zapadl ve svém království. Okamžitě jsem se vrhl na seznam a zaostřil na nejspodnější jméno. Moby Dick alias Koláč. Já věděl, že to nebude ženská.
Pro uklidnění jsem si okamžitě pustil největší výsmah, co jsem našel. Když se konečně pokojem rozlily tóny Rusalky, něco mě pořád odkazovalo na jistou básničku...
Sviť měsíčku, sviť
Jau, mě bolí řiť...