Smutek duše

Jak prázdno v duši,

když lidi kolem jsou hluší,

hluší, když neslyší,

že někdo naříká,

lhostejní k dění,

nikdo nic neříká…

všichni jen mlčí

a nikdo se nehýbá,

jak sochy z mramoru,

nic se jich netýká…

jak spadané listí na vyprahlé zemi,

jak vyhasínající hvězdy na nočním nebi..

jen všechno šumí a nikde žádné odpovědi..

jen ta duše osamělá stále křičí,

křičí svoji bolest

a všechno, co ji ničí…

jen pár úsměvů

a dopřát trochu lásky,

nebát se projevit co cítí i bez otázky…