tohle se mi tenkrát moc zalíbilo a líbí se mi to i te´DKA, MOC LOCK
sweet heart
..jo jo
to je porad nějakýho chválení, ale dobře ti tak, měj se krásně
dole pod tím oknem kam se píšou kritiky a jak se tam zaškrtává, jestli Tip nebo Soukromě autorovi.., tak by to mohla být třeba položka Odvážná kritika
poklona milostpaní...
díky..na tuhle jsem úplně zapomněl..no vida. krátký text jako ta černočerná... k sobě by mohly bejt
děkuju
***ahoj žvíže...viděla jsem tě v Příčném řezu a minuli jsme se o deset sekund na schodech ze záchoda...bylo mi blbý vás rušit...tak zdravím takhle...mmch. necháváš za sebou mokrou stopu na zábradlí ;-)))
jak se máš? ***
já teď žiju novým mikrosystémem :-) koupeným na splátky...
dočasná materialistka ;-)))***
mělo to být soukromě a místo toho máš tip :-)
taky dobře...***
z toho mam obrovskou radost to je bájo a úža
*
nene láska... no...možná že i víra...takže konkurenční byznys
Víra nosí jen tu jednu horu, co k ní nemůže Mohamed.
tak to může bejt láska v klidu
Mi spíš připadá láska jako horolezec, vždycky když se blíží k vrcholu, přijde lavina hehe :-)
Je to hezké....*
Osobně bych to viděl trochu jinak. Láska jde po světě..vidí člověk co se ne a ne zamilovat, tak ho čapne a postaví na druhou stranu hor. Ten je z toho zcela mimo, dezorientovaný ...zamilovaný...
Čekal jsem nějaký ostrovtipnější závěr...pointu.
neeee, ta pointa je nahodou, podle meho tedy, dost presna.. a cele vtipne. Muj cup of tea.. **T
Bomba, podobný...hrozně pravdivé podobenství...........Kroužit kolem palmového oleje se nikoli vyplatilo mouše. Nebýt sušící se rohože, vzal by
nejspíše její slisované vetché tělo vítr od východu. Takhle se mohla odbelhat na sluníčko, zavřít oči, pusu, tiše vydechovat a celkem vzato dát si dvacet, či odborněji dát si šlofana.
Taková moucha to věru nemá lehké. Někteří lidé, včetně početných zvířat, se domnívá,
že její život je složen, jak její orgány káží. Kolik asi váží muší paže. Že nevíte?Ale ani
ona netuší. Je též otázkou silně citovanou ve vědeckých kruzích, jsou druzí lepší? Druhy
druhdy dohnaly vývoj k závojům našich stavení. Nesnášet mouchu, mrtvé tělo přenášet
do odpadní roury stojí sebezapírání. Vrtat se však v koleni kvůli lopatce na záhony?
No, posuďte sami. Nestojí. S mouchou padá svět. Ve větvích počala mladé a kol dokola
mlýna mlynář vynáší jejich trus a moučné červy na skládku ke stavidlu. Není dne, aby se
nudil. Je šťastný a smířen s osudem tvora o dva palce silnějšího.
Tak tohle jakože zrovna nee...