Vzpomínka

Nejsem svíčkový dědek

a moje generace nemá ráda dušičky

ale když přijde podzim

vzpomenu si na výlov rybníka

na pálení listí na zahradě

a na stloukání budky pro ptáčky

jak to všechno mi jako klukovi

ukazoval dědoušek

Tak proto jednou za rok sedávám

Na mramorovém okraji

A šeptem vyprávím o tom jaký byl rok

Že lípa před domem už nestojí

a že starý mlýn už opravili

ale hráz rybníka že trochu protéká

A vzpomínám na upřímné oči

Lemované vějířem vrásek

Na usměv co hladil jak podzimní vítr

A ruce s tvrdými mozoly a přesto jemné

Když mě braly za malou ručku

a ukazovaly svět.

Dědoušku, tu papírovou desetikorunu

Co jsi mi tenkrát dal, ještě pořád mám

Už neplatí, ale pořád voní po tvém tabáku.

A tu plechovku s kuličkami

jak jsme pro mého synka zahrabali

Tu jsem s ním vykopal.

Děkuji ti za jeho rozzářené oči

Děkuji dědoušku.