Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTicho
04. 11. 2004
7
0
2331
Autor
Meggie
Ve zlomku ticha
padly stromy
noc rozedraná usíná
Zlomená pýcha
tiché Promiň
poslední nádech - zhasínám...
Šedivá ústa
slova, co se tříští
a mlha pršíc do vlasů
Mlha tak pustá
jen vzdechy příštích
vykřesej lásku zpod hlasů!
Je zvláštní - taková - klidnější - než bych od Tebe čekal - ale - tímhle líbí. Co se mi nelíbí je rým v druhý sloce + Dero má pravdu .. :-/
Dero: Ano, něco tomu schází, ale z básní, které jsem poslední dobou četl se to té hranici blíží asi nejvíce...
Jinak bych možná vynechal to "co" v druhém verši druhé strofy-
T
Vyjádřit pathos, sentiment, melancholii na úrovni je v poezii úkol přetěžký ... tomuto ještě něco schází.