Denisa

O dívce, která prožívá zajímavé zážitky a první lásku na Horách.

Den jako stvořený pro pařbu

Dnes jedeme ke známým na chalupu, docela se těším, už jsem tam dlouho nebyla. Dřív jsme tam jezdili dost často, ale co se naši rozvedli, jezdila jsem radši s taťkou. Táta se totiž už na chatě nemůže ukázat, protože si našel jinou a ostatní, jak tvrdí máma stojí za ní. Taťka je v pohodě, všechno nám koupí, když si řekneme. Nedávno jsem po něm chtěla nový mobil, koupil mi ho bez řečí, ale řekl mi, že když pojedu s matkou, tak mi ho zase sebere. A já nevím proč, mám radši mobil než ji. Máma je holt úplně nemožná. Tátu pomlouvá kde může, přitom za to, že se s tátou rozvedli může i ona. Chovala se k nám všem jak k malým dětem, přitom táta je dospělý a  mě bude v březnu patnáct. Ségra je ještě starší, té je šestnáct.

,,Denisko, máš všechno?“vytrhl mě hlas z přemýšlení.

,,Jo, neboj“, zatvářila jsem se na mámu kysele.

„Eva je tu za chvíli, ať na nás nečeká“.

No, jo kamarádka Eva, pomyslela jsem si, vypadá jak chlap, kdo ví jestli to s mámou nemyslí trošku jinak. Poslední dobou je u nás pečená vařená.

Zazvonil zvonek, ze dveří svého pokoje vykoukl táta..

,,Deniso, není to náhodou pro mě?“, na mámu přitom ani nepohlédl.

„To teda určitě, s takovým jako jsi ty se nikdo zahazovat nebude, leda ta tvoje Růžena, vesnická buranka“, urážela máma tátu.

Zavrtěla jsem hlavou a šla si radši pro věci. Ještě za dveřmi byl jejich křik a hádky slyšet.

Vzala jsem si svůj mobil a diskmana,  kterého hodlám  poslouchat po cestě na chalupu.

Vyšla jsem ven, máma už v předsíni nebyla, ale za to tam stál zamlklý táta.

,,Tak si to tam hezky užij, pak mi budeš vyprávět, co jste tam zažili, třeba to tam nebude tak hrozný jak si myslíš“.

„No, v Žatci by to bylo stokrát lepší, ale zase dělat křena Simoně, to se mi teda nechce“.

„Ale jdi ty“, smál se táta.

,,Zase tam, ale budu mít Hanku, s tou je vždycky sranda“, usmála jsem se vzpomínce na to jak se jednou u nich na chatě opila a tancovala na stole nehoře bez, a to je jí  teprve dvanáct.

„Tak, já padám tati“.

,,Dobře“, dal mi pusu táta. „Kdyby o mě nějak špatně mluvili, nedej mě.“

„ Jasně, neboj“, mávla jsem mu na pozdrav a zaklapla za sebou dveře.

Dole v autě už seděla celá netrpělivá Eva s mámou.

„Prosím tě, kde seš, víš kolik je hodin, už jsme tam dávno měli být“.

,,Loučila jsem se s tátou“.

„Ten je rád, že tě má z krku, jestli pak ti dal nějaký peníze, potřebovala bys nový boty“.

„Jo dal, dva táci“, ukázala jsem je vítězně.

„ A takhle je to pořád“, vztekala se máma a Eva jen drze přikyvovala.

Pípnul mi mobil. Podívala jsem se do menu a vyzvedla si zprávičku.

 

JAKUB – AHOJ DENISKO, JAK SE MAS? DOUFAM, ZE DOBŘE, JA PUJDU NA PARBU, JE TO GENERALKA NA SILVESTRA. POSILAM PUSU JAKUB.

 

Jak sladké, hned jsem dostala lepší náladu. Doposud jsem ho neviděla, ale už teď jsem do něho pěkně zamilovaná. Známe se z X chatu. Poslal mi jen svou fotku. Studuje totiž prvním rokem vysokou školu Kybernetiky v Brně. Naše Chatování přes net mi však dalo víc, než když si povídám  s nějakým klukem na diskotéce. Takovým klukům jde stejně většinou jen o to jedno.

Rozhodla jsem se odepsat.

JAKOUBKU, UZ JEDEME NA CHATU, BUDE TO ASI PEKNEJ VOPRUZ, SKODA, ZE NEMUZU BYT S TEBOU, HNED BYCH MENILA. LIBA TE DENISA.

 

„Představ si, že Martin, koupil Simoně barvu na vlasy a na jídlo mi dát peníze nechce“, stěžuje si máma Evě.

„A pustí ji spát k Romanovi a přitom je jí teprve šestnáct, ještě mi ji přivede do jiného stavu a co potom?“.

Ušklíbla jsem se, vím své. Simona používá antikoncepci, není tak naivní jako máma. Máma je holt ze staré školy.

Mě se toto zatím naštěstí netýká, stále jsem s žádným nespala a jsem ráda. Zatím se nenašel ten pravý. I když Jakoubek, by za hřích třeba stál.

Hanka mě prozvonila, to znamená, že už na chatu dorazili samozřejmě dřív než my. Prozvoním ji také.

Na Chalupu do Ústí jsme dorazili v devět hodin. Bylo tam již hodně lidí. Na této chalupě se netroškaří, počet hostů kolem padesáti, kteří se  navzájem znají, není žádným překvapením.

Mě zajímali zatím jediní, sestřenka Hanka a bratranec Filip. Filip už na chalupě nebyl, šel pařit do hospody na hřišti  s dalšíma kámošem. Ti tam většinou mají také rodiče a tak je jím hloupé pít před nimi.

„Čau“, Hanka mě vesele zdravila.

„Pojď nahoru, spíte s námi“, táhla mě nahoru do pokoje Ivča.

„Jo, dobře, já se jen obuju“

„Škoda, že si tu nebyla předešlý večer, kluci, hlavně Hors se hrozně opili.

„Kdo je Hors“, podivila jsem se, přece jen jsem tu dlouho nebyla.

„Jmenuje se David Koníček a proto se mu říká Hors“.

„Aha“, pochopila jsem teď už dobře podstatu jeho přezdívky.

„A jinak je tu Deny, Radek Fričovský, Michal a Katka. Šárka a Matěj přijedou až zejtra“.

„A Iveta?“, ptala jsem se na holku, která je trošku starší, ale někdy s náma taky chodí pařit.

„I s Viktorem“, přikývla Hanka.

„Milena říkala, že jste se zdržely kvůli tátovi“.

„Matka toho nakecá, jsem se jen loučila“.

„Vždyť jo, matky toho nakecaj, víš co?“

„Doufám, že nás pustěj s ostatníma do hospody“

„Řekneme Ivetě a Viktorovi, s těma nás pustí“, hodila bezstarostně hlavou Hanka.

A také hned se jich šla zeptat.

„Tak půjdou tam prý, až se nají“.

„Dobře, tak se zatím půjdeme zeptat“.

Došla jsem za mámou, která zatím pomlouvala v kuchyni jako vždy našeho tátu.

„Mami, můžu jít s Hankou na hřiště“.

„Já nevim Denisko, přece jen ještě nejsi dospělá“.

„Ale mami, Hanku normálně pustí“.

„Sice pustí, ale taky musí být do půl jedný doma“, vložil se do toho strejda.

„Jo, to budeme“, slibovala jsem a přitom si v duchu říkala, že to tak nebude. Strejda je měkej.

„Jste připravený“, nakoukla do dveří Iveta.

„Jo, můžeme jít“, usmála se na ní spiklenecky Hanka.

V chodbě čekal Vikror, přítel Ivety. Zatím jsem se s ním neznala a tak jsem mu podala ruku.

Šly jsme s Hankou ven k brance, zatímco se Iveta a Viktor obouvali. Ze dveří vykoukla Milena a když zjistila, že jsme venku, řekla Ivetě:

„Hele, Ivčo, dávej na ně pozor, přece jen jsou ještě nezletilý“.

„Neboj, dáme na ně pozor“, slíbil Viktor, ale v duchu si stejně myslel své.

„Co chtěla“, ptala jsem se jich, jakmile odešla.

„Měla starost, tak jsme jí uklidnili“, usmála se na mě Iveta.

„Díky Iveto, máma je někdy hrozná, hrozně se o nás boji“.

Hanka si zapálila cigaretu. Pokoušela se mi jí také nabídnout. V tomto jsem však zásadová i ségra mi jí kolikrát nabízela a já nepodlehla.

Šli jsme po kolejích a pak na cestu, která vede k baráčku ve kterém místní hasiči vybudovali z nadšenectví hospodu.

Uvnitř se svítilo a tak nebyl problém nahlédnout do okna a podívat se kdo tam je.

Bratránek seděl u stolu, měl podepřenou hlavu a bylo zřejmé, že má dost. Tak nějak podobně byl na tom i Radek Fričovský, jeho dlouhé vlasy mu zakrývaly obličej, proto jen po důkladném prozkoumání bylo poznat, že mu není zrovna dobře.

U baru točil pivo místní kluk Luboš, kterého někdy jen tak mezi sebou hanlivě nazýváme Verliba, protože jeho výška 2 metrů je opravdu slušná. Je to docela pohodář, to, že nám tu nelevá, dělá téměř zdarma jako službu obci. No, alespoň má nějaké pozdvižení, když přijedou pražáci. Hors tančil podivuhodný tanec a aby to nebylo málo, svlékl si k tomu tričko, těsně kolem něho se vlnila Katka. Deny s Michalem hráli kulečník. Vše jak se zdá nasvědčovalo tumu, že bude dobrá zábava.

Viktor zaklepal na okno. Hudba byla  tak nahlas, že to nikdo neslyšel.

Zabušili jsme tentokrát na okno pěstí.

Otevřely se dveře a v nich se objevil Luboš.

„No, to je dost, čau“, zdravila ho Iveta

„Čau, pojďte dál, my jsme mysleli, že to jsou rodiče tak jsme radši zamkli“.

Vešli jsme dovnitř,všude bylo plno kouře a nebylo to jen od cigaret. Někdo se pokoušel zatápět v kamnech a zřejmě se mu to asi moc nepovedlo.

„Čau“, zdravili nás ostatní, ale nezdálo se že by měli radost, že tam jdeme.

Mají nás s Hankou přece jen pořád za děti. Posadili jsme se k baru.

„Tak co si dáš“, ptal se mě hned Luboš.

,,Dám si asi malý pivo“, poručila jsem si.

„Já taky“, ozvala se Hanka, která na celý večer dostala jen padesát korun.

Druhá Iveta a Viktor si dali víno s kolou tzv. houbu.

Rozhlédla jsem se po místnosti a můj zrak zakotvil na Horsovi.

Tančil svlečený do půl těla a jeho hrudník působil mírně propadle, jeho vlasy upravené do  kudrn z něho dělaly podivuhodnou osobnost.

Zahlédl mě, že se na něho dívám a usmál se na mě.

Otočila jsem se jinam, tak zajímavý zase není, pomyslela jsem si.

Hors najednou zamířil k baru a o něčem s Lubošem diskutoval. Ten pak vzal láhev vodky, nalil pět panáků. Dva z nich postavil přede mě a před Hanku.

„Já sem David, podával mi ruku, a ty?“

„Denisa“, pípla jsem nesměle.

„Tak si dej“, já to platím.

„Díky, já bych si to zaplatila, zatím ještě mám.“

„Víš co, peníze budou a my nebudem“

Ozvalo se hrozné haló, Hanka se zatím stihla opít, odhodila svůj svetřík a tancovala v přiléhavém tričku a džínách před Denym.

„Oh, tak to je hustý“, smál se Hors a samozřejmě se připojil. Hance stačí fakt málo. Já jsem zůstala u baru a povídala si s Ivetou.

„Co je novýho u tebe“, ptala se Iveta

,,Celkem nic, až na to, že se rodiče jaksi nesnášej“.

„Matka je hrozná, pořád nás jednom sekýruje, to jsou pořád nějaký zákazy“.

,,Říkala nám několikrát, že jí to nebaví ve škole, že je z toho na nervy“.

,,My se ségrou to bereme, ale nemusí si to potom vybíjet na nás“.

„Je fakt, že tvoje máma je hodně starostlivá“, přitakala Iveta.

„Jo, taky si myslim, když jsme u taťky je to prostě lepší, tam máme úplné volno a taky skvělý kámoše.“¨

„A co kluci“, zeptala se zvědavě Iveta

,,Znám se s jedním z Internetu, ještě jsem ho neviděla, ale píšeme si“.

,,Tak to je skvělý, kluci z chatu bývají náhodou docela hezký.“

,,Nevím, zatím jsem viděla jeho fotku a tam se mi líbí“.

,,Právě, že jsem měla být s ním, místo Silvestra tady, škoda.

,,Neboj, tady, taky bude sranda“, usmála se na mě povzbudivě Ivetka

Iveta odešla za Viktorem a já zůstala u baru sama. Mládež se někam ztratila ven, zůstal tam jen Hors, Viktor a Iveta. Ty tři si něco zaujatě povídali a dívali se přitom na mě.

„Co si dáš“, zeptal se mě znovu Luboš, protože už jsem svou sklenku dopila.

,,Dej mi třeba taky to víno s kolou, jo díky“.

„A co tady tak sama“

„Já nevím, kam všichni zmizeli“.

Jsou venku, jdi se za nima podívat“

Vyšla jsem do chodby a za dveřmi stála Hanka

,,Vsadili jsme se s Horsem, že udělá pánský striptýz. Chtěla jsem mu půjčit svoje tanga, ale jsou hrozně malý, prej se do nich nevejde“

„Tak mu půjčíme moje nebo Katky, ta by mohla mít větší velikost.

,,Dobře, ale asi až zejtra“, smála se Hanča.

Kluci venku kouřili trávu.Nabízeli mi také, ale mě se do toho nějak nechtělo. Radši jsem šla zpátky za Ivetou a Viktorem.

„Deniso, představ si, co říkal Hors Viktorovi, že se mu líbiš, přej si taková slušná a taky, že má rád hodně štíhlý holky“.

,,Já a slušná“, smála jsem se, ale polichotilo mě to.

Vracel se Hors a ostatní raději jsme  zmlkli.

Luboš nám s Hankou nalil panáka jablečného jelcina s tím, že je to na účet podniku.

„Tak mi už asi půjdeme“, zvedali se Iveta s Viktorem.

„Hanko, půjdeš s námi“, ptal se Viktor.

„Ne, ještě tady zůstanu, i když mi volal táta, schválně jsem mu to nebrala“.

„Tak, jo, zatím čau“, loučili se ty dvě hrdličky.

To je jasné, že nepůjdeme, zábava teprve začíná. A navíc, zrovna si ke mně přisedl Hors.

,,Tak jak to jde“, ptal se opileckým hlasem.

,,Jo, dobře, bavim se.

,,Chtěl jsem se tě na něco zeptat, ale je to indiskrétní otázka“, chytil mě kolem ramen.

„Podle toho na co“.

„Máš radši oholený přirození u kluků nebo ne?“

,,Já nevím, nad tím jsem zatím nepřemýšlela, ale asi oholený“.

„A ty“?

„Já taky“.

„Kam jsme se to až dostali“, odkašlala jsem si.

„Víš, že mi Katka mi přijde taková obtloustlá, to ty jsi mnohem hezčí“

„Mě teda nepřijde, ale to je jedno“.

„Není to jedno, já mám rád když je holka hubená asi tak jako ty“.

Rozhlédla jsem se po místnosti a nikde jsem neviděla Hanku, Luboš Verliba byl také pryč.

„Deny, nevíš, kde je Hanča?“

„Já nevim, asi někde venku, jsou tam už nějak dlouho“.

Sedla jsem si k Horsovi a řekla mu o svých obavách.

„Tvoje sestřenka je pěkná ale moc mladá, neboj Luboš jí jenom odpaní“.

Měla jsem přece jen něco v hlavě, smála  jsem se jako šílená.

Hanka se vrátila a šla s Lubošem tancovat. Vrtěla před ním svým zadečkem a chvílemi dorážela i na Denyho, přičemž v jedné ruce držela cigaretu.

Najednou se ozvalo mohutné bouchání na okno.

„Táta“, zbledla Hanka.

„Láďa šel opatrně odemknout a opravdu byl to on.

,,Hanko, domů a spát“.

„Hanka se na mě poplašeně podívala, přece jen měla dost v hlavě.

„Deniso, ty prý můžeš ještě zůstat“.

„Díky strejdo“, zajásala jsem

Když strejda odešel zábava teprve se dostala do plného proudu. Katka byla pěkně rozjetá a svlékla si před klukama tričko, byla jen v podprsence. Oči na ní mohli nechat bratránek a Deny. Radek a David se tvářili téměř nezúčastněně.

No, abych pravdu řekla, byla jsem docela ráda.

„Došlo pití“, hlásil Luboš

„Tak dopijeme a pudeme“ řekl Michal

„Můžeme bejt ještě ve stodole“, navrhovala Katka.

„Kde je Radek?“, sháněl se po něm Deny.

„Na záchodě, sedí tam a je mu blbě“, informoval ho Michal.

„Tak ho vezmeme sebou a jdem“

Kluci ho vzali kolem ramen a vyrazili jsme směrem k chalupě.

Filip se na cestě vedoucí ke kolejím vyzvracel.

Všichni se kymáceli a pořvávali do ticha vesnice.Hors mě chytl kolem ramen a společně jsme se  podpírali.

„Pšt, tiše, v obýváku se ještě svítí“, varoval nás Deny.

„Jdeme do stodoly“, zavelel Michal.

Nakoukli jsem dovnitř a tam již nikdo neseděl. Procházkovi mají  stodolu upravenou na místnost, kde se dá docela slušně pařit.

Dole je rošť, kde se dají opékat různé dobroty a nahoře v patře je muzeum totality, kde momentálně spali také někteří lidé.

Posadili jsme se ke stolu, kluci si natočili Pivko, které si načepovali přímo ve stodole a my s Katkou našly otevřeného Ferneta a tak jsme si ho dali.

Překřikovali jsme jeden druhého, hlasitě se smáli. Bratránek se jakoby náhodou vytratil na záchod a už se nevrátil.

Radek spal na stole. Takže aktivní byla jen Katka, Michal, Hors a Deny. Byla i tak docela dost sranda.

„Jesli toho kecání okamžitě nenecháte, tak se opravdu naseru“, křičel na nás ze zhora Kopecký, který zřejmě nemohl spát.

„Trošku jsme se ztišili, ale pak napadlo Káťu po sobě házet brambůrkami a tak být po tichu bylo docela těžké.

,,Už toho mám, dost, vypadněte“.

Radši jsme šli, přece jen jsme nechtěli mít průser.

„Nechceš, jít spát, ke mě nahoru“, ptal se mě Hors“

,,A to je kde, tam nahoře na půdičce?“

„Jo, sem tam sám, budeme ještě spolu jen tak kecat“

,,Tak, jo, matka už snad spí, tak myslim, že to půjde“

Pomaličku jsem se plížila do pokoje, kde spala matka, Eva, teta se strejdou, Hanka i bratranec, který se nenápadně vytratil a až teď se objasnilo, kam zmizel.

Spacák, ležel na zemi, proto nebyl problém ho nenápadně vzít, aniž bych někoho vzbudila.

Tiše jsem za sebou zavřela dveře, což bylo docela umění, protože dveře šíleně vrzaly.

 

„Už jsem tady“, oznamovala jsem Horsovi vesele

,,To jsem rád, nebudeš litovat“usmál se na mě Hors a lákal mě nahoru na žebřík.

,,To doufám, už takhle mě bude matka asi pěkně hledat“

,,No, a co se stane, nejsi už dítě ne“?

,,Dítě sice nejsem, ale je mi čtrnáct“.

,,A mě bude osmnáct , matka mě sem normálně pustí, ona je dost v pohodě“

„Když je ti čtrnáct, tak to chodíš ještě na základku viď?“

„Jo, to chodim, ještě půl roku do devítky a pak bych chtěla na Obchodku“.

„Já chodim do třeťáku na Elektrotechniku, chodim tam s Denym, ten tam chodí do čtvrťáku“

,,To sem nevěděla, to je dobrá náhoda“.

,,,Tenhle rok, bude mít maturitní ples, kdyby ses chtěla přijít podívat, bylo by to super“.

,,Uvidíme, ještě jsem na žádným nebyla a taky nemám šaty“.

,,To by ti někdo pučil, v tom nevidim problém, takový hezký holce jako ty musí slušet všechno“, podíval se mi Hors upřeně do očí.

Jeho rty se začaly nápadně přibližovat k mým. Vtiskl mi na rty něžný polibek, takový ten testovací, aby věděl, jesli smí. Když zjistil, že nic nenamítám, ochutnal mé rty a jazykem se dobýval dovnitř. Neměla jsem moc zkušeností s líbáním, ale přesto jsem se mu snažila polibek opětovat. Naše jazyky se proplétaly a moje srdce tlouklo jako splašené. Měla jsem strach, že se ztrapním. Hors vyžil situace, začal mě hladit po prsou, jen tak přes svetřík. Nevěděla jsem, co mám dělat, bylo toho na mě najednou nějak moc. Točila se mi hlava, nevím jestli to bylo alkoholem nebo z poznání neznámého, nicméně, stopla jsem to.

„Ne, tohle radši ne“

,,Dobře, promiň, půjdeme radši spát“ odtáhl se Hors a zhasl.

Neřekl mi ani dobrou noc a stále mlčel. Nevěděla jsem co mám dělat, tak jsem šla radši spát.

 

Zasněžený Silvestr

Ráno jsem se vzbudila a hrozně mě bolela hlava. Hors, už tam nebyl. To mě trosku znejistilo, zajímalo by mě, co ho tak naštvalo. Nemůže přece po mě chtít, abych se k němu chovala jako osmnáctka, která mu hned dá.

Vykoukla jsem ven a jaké překvapení, mě čekalo venku. Na zemi ležela nová vrstva asi půl metru nového sněhu. Byla to opravdu krásná sněhová nadílka. Podívala jsem se na hodinky a zděsila se, bylo půl jedné odpoledne.

Rychle jsem se oblékla a namířila si to rovnou do kuchyně. Sedělo tam mnoho lidí a mezi nimi seděla samozřejmě máma.

,,Deniso, kde jsi dneska spala“?

,,No, kde na půdičce s Davidem“.

Máma zalapala po dechu.

,,Tak, doufám, že se to nebude opakovat“, pronesla máma kupodivu klidným hlasem.

Hanka na mě dělala opičky, zřejmě mě chtěla něco naznačit. Vyšla jsem ven ze dveří a počkala na Hanka v chodbě.

Vyšla ven ze dveří a celá netrpělivá šla ke mně sdělit mi novinky.

,,Ty jsi fakt spala s Horsem“?

,,Nespala, jen tam ležela, to je snad rozdíl“, zašklebila jsem se na Hanku.

„Měla si ráno slyšet zajímavou diskuzi, když Milena zjistila, že nespíš od rána v pokoji.

,,Rozebírala to s ženskejma, který byly kolem“.

To si umím živě představit, podle nich, jsem tam dělala všechno možné co se jen dělat dá. A přitom, možná se tak chovali oni a proto ví, že obavy jsou na místě.

Hanka mi to jen potvrdila.

„Ty si samozřejmě přestavovali, že tam dělá s tebou bůh ví co“.

„A určitě svalovala vinu na tátu viď?“

,,Taky, přikývla Hanička

,,To je trapas, určitě se to pěkně rozkřiklo“, bála jsem se.

,,Neboj, ví to jen Iveta s Viktorem.

Tak to je výborný, to je jako bych to vyhlásila do hlásný trouby. Takový drb si ti dva nenechají určitě jen tak pro sebe.

,,Kde jsou kluci?“, ptala jsem se nenápadně a přitom doufala, že budou někde poblíž, teda hlavně Hors.

,,Jeli do Bezdězu, prý nakoupit“.

,,Aha“, zmohla jsem se na krátkou odpověď.

Zdá se, že je asi pěkně naštvanej, to je teda skvělý.

„A co včera, co říkal táta na to, že jsi pila“.

,,To bylo dost hustý, jak jsem byla opilá, tak jsem nemohla jít rovně“, šla jsem klikatě, smála se Hanka a a začala mi to hned ukazovat. Ze dveří vyšla Bohunka  radši toho hned nechala, protože nějak zvědavě pokukovala.

,,To je taky pěkná baba, ta se do toho musela taky hned cpát“. Prý její Dana, tohle taky jednou udělala, dokonce s jedním chlapem, kterej je ženatej a jezdí sem na chalupu“.

„Fakt, tak to je dost dobrý“

,,Prej dostala pár facek a bylo to, navrhovala mámě ať udělá to samé, šeptala mi Hanka nejnovější drby.

,,Copak holky, copak si to tady šuškáte“, procházela okolo Bohunka a na rtech měla ten svůj nevinný úsměv.

Šla jsem se radši nahoru podívat na mobil, jestli mi někdo nepsal. Jakoubek, nezklamal.

AHOJ DENISO, TAK MAME PO PARBE, BYLO TO FAKT HUSTY, KALILI JSME AZ DO RANA, DOUFAM, ZE JSI SI TO UZILA PODOBNE. NEJRADSI BYCH ZA TEBOU PRIJEL, POSILAM :-o JAKUB

Taková hezká zpráva, potěšila mě. Ale za chvilku na to radost vystřídaly výčitky svědomí a ty mrchy byly zlý. On mi tady píše tak hezky a já mu zatím tady zahýbám s Horsem, který si navíc ještě hraje na uraženýho.Přemýšlela jsem co hezkého mu odpovědět. Nenapsat nic, by taky nebylo fér. Tak jsem se rozhodla odpovědět neutrálně.

CAU JAKUBE, VENKU JE TADY PLNO SNEHU, MY JSME PARILI AZ PETI DO RANA, S LIDMA JE TU DOST SRANDA, SKODA, ZE TU NEJSI, SCHAZIS MI DENISA

Pusu mu radši posílat nebudu, musela bych se propadnout.

Přijeli Jakoubkovi, kluk Matěj a holka Šárka, rodiče mě tolik nezajímají.

,,Čau, pozdravila mě hned ve dveřích.

,,Kde je Hanka?“

,,Která?“

,,Pakostová“.

„Je v kuchyni, teda, aspoň myslim, před chvilkou tam byla“.

,,Dík, umála se na mě Šárka a šla za Hankou.

Nevěděla jsem co mám dělat a tak jsem šla také do kuchyně. Tam už nebylo skoro k hnutí ani místo kam si sednout. V místnosti panovala veselá atmosféra, lidi tam mluvili jeden přes druhého. Hanka špitala Šárce do ouška, co se událo minulou noc a jen já jsem měla nějakou špatnou náladu.

,,Kluci jsou tady, no to je dost“ konstatovala teta

Bylo slyšet bouchání bot o práh, jak si očišťovali sníh z bot.

Vešel Deny a za ním Hors.

,,Ty jsi, ale chlív“otituloval ho Deny ve dveřích a oba se něčemu smáli.

Naše pohledy se střetly, Hors  mírně pokynul na pozdrav a dokonce přidal i úsměv.

To mě povzbudilo a usmála se také. Doufám, že si toho nikdo nevšiml, tady je to někdy pěkná drbárna. Ne, naštěstí ne, matka s tetou měly plné ruce práce s přípravou česnekové pomazánky.

,,My jdeme na hřiště“, oznamoval hned Deny

,,Tak brzo“ divila se Jitka, ještě není ani pět hodin, kde je náš Filip, ať se jde aspoň najíst“.

Venku se opravdu stále ani nestmívalo, docela mě to překvapilo, že sotva dorazili hned chtějí zase vyrážet.

,,Luboš už to tam otevřel, musíme tam jít“

,,Přivezli jste ty vajíčka a Jar, jak jsme chtěly“, starala se Jitka

,,Jo tady to je“, objevil se za ní ve dveřích Filip.

,,Jdem?“ptal se Filip Denyho.

,,Sežeň ostatní, já se zatím najím“, mluvil Deny s plnou pusou a ládoval se těstovinama s kečupem, které zbyly od oběda.

,,Všichni jsou už připravený, Katka už čeká s Radkem venku“.

,,Tak jděte, já vás doženu“

Nikdo se nezeptal, jestli nechci jít taky,no nebudu se vnucovat.

Šla jsem za holkama, který šly zatím nahoru a pořád si něco špitaly.

Holky se v pokoji malovaly. Šárka zrovna dělala Hance linky. Vypadalo to docela pěkně. „Chceš taky namalovat“, zeptala se Šárka.

,,Klidně, zrovna jsem to taky chtěla udělat“.

,,Tak si sedni, Hanka už je hotová“.

Posadila jsem se a Šárka mě zkušeně začala malovat. Musím říct, uměla to dost dobře. Když byla hotová skoro jsem se nepoznávala.

Hanka si nandala ještě svoje náušnice, poměrně velké růžové kruhy, hned vypadala o pár let starší.

,,Půjdeme na hřiště“ ,ptala se hned Hanka

,,Je čas se ztratit, přitakala Šárka

Bylo poměrně na čase, lidi už se začali připravovat na večer, převlékali se do kostýmů, byl totiž Silvestr s tématikou Divoký západ. Dole se ve velkém mazaly chlebíčky. Iveta tam na nich se podílela také. Šly jsme se jí s Hankou zeptat, jestli nepůjdou s námi, ale odbyla nás se slovy, že tam půjdou až to dodělá a navíc, že mají kostým a chtějí ho s Viktorem využít.

,,Jdem“řekla jsem holkám.

,,Už bych si dala cígo“, vytahovala hned Šárka krabičku, aniž ještě odešla z dohledu rodičů.

,,Ne, tedy ještě ne“strachovala se Hanka

,,Co ty Tanga, vzpomněla jsem si“.

„No, jo vlastně, skočíš pro ně, pučíme mu ty tvoje, snad se do nich vejde“

Běžela jsem rychle nahoru, aby holky dlouho nečekaly. Našla jsem zrovna takový pěkný červený, který vzadu měly jen tenký provázek a vepředu malý trojúhelníček.

Celá udejchaná jsem letěla zpátky.

,,Máš?Ukaž mi je, ptala se Hanka

,,Ty jo, ty jsou pěkný“, obdivovala je Šárka, já mám takový podobný, ale tyhle jsou hezčí“.

,,Pavel, když jsem je měla na sobě, tak byl z nich úplně mimo, ani jsem se nenadála a měla je hned dole“.

Zasmály jsme se tomu, dokážu si to totiž živě představit, jak na chlapy musí tyhle Tanga působit.

Vyšly jsme směrem ke kolejím. Šárka si hned nedočkavě zapálila, nabídla Hance a tak si společně cestou na hřiště pokuřovaly.

,,Minule jsme se spolu cucali v autě, jakmile nahmatal ty tanga, už nebyl k zastavení a vrhnul se na mě.

,,Fakt jo“

„A jaký je to v autě, muselo to bejt hrozně nepohodlný“

,,Ani ne, už jsme to tak jednou dělali a bylo to super“.

„Kolik mu je“, ptala jsem se se zájmem. Šárce totiž bylo čtrnáct a tak mě u ní docela překvapily takové zkušenosti.

,,Sedmnáct, ale je hrozně v pohodě“

,,Já už jsem to taky málem dělala“ přiznala Hanka

,,Fak jo a s kym?“

,,S tvým bráchou, dělali jsme skoro všechno kromě toho, že jsme spolu spali“, pohlédla na Šárku.

„Ty jo, ani se nepochlubil“, měla oči na vrch hlavy Šárka.

Musela jsem se jen uchychtnout. Pomalu jsme došly k hospodě a už se tam jako obvykle svítilo. Nakoukli jsme dovnitř,byli jen naši. Nikdo jiný. Taky toho náležitě využili, hudba na plné pecky, tanec s pivkem v ruce nebyl žádným překvapením.

Zaklepali jsme, radši třikrát, jako poznávací znamení.

Otevřel nám tentokrát Hors.

„Čau, jsme tu sami, pojďte dovnitř, oficiálně je zavřeno“.

Oklepali jsme si boty, přece jen jsme se brodili sněhem, cestička holt ještě nebyla tolik vyšlapaná.

V místnosti bylo krásné teplo. Vypadalo to tam docela útulně, navíc někdo se pokoušel o silvestrovskou výzdobu. U stropu vysely různě barevné krepáky. Současně s televizí běžela věž a v ní zrovna běžel velký hit od Kabátu, když se u nás chlapi poperou. Hors to hodně prožíval, jak se zdálo, měl už zase dost. V televizi dávali Tele tele, Michal se na to pokoušel dávat, ale v podstatě nebylo slyšet vlastního slova.

,,Hej, Horsi, přinesly jsme ti ty tanga“, mávala mu jimi před obličejem Šárka

,,Ty vole, to je hustý, ale jak se mám do toho vejít, vzdyť mi z toho budou koukat koule, bude tam viděť úplně všechno“zděsil se Hors.

Všichni se tomu začali hrozně smát. Nejvic Deny.

,,Horsi ty si, ale chlív“, chytnul ho kolem ramen Deny a trošku se při tom motal.

Nicméně tanga vzal a šel si je vyzkoušet. Tím mě docela překvapil, myslela jsem, že jenom tak machruje a on to fakt udělal“.

Ani jsme nemuseli říkat co si dáme a Luboš už nám servíroval tři panáčky becherovky.

,,Já, ale nemám moc peněz“, bránila se Hanka

,,To je dobrý, to je na podnik“, mávnul nad tím rukou Luboš.

,,Tak dík,“ zaculila se na něj mile Hanička a hned měla lepší náladu, rozhodně neodmítala.

A aby toho nebylo málo, postavil před nás  víno.

Za chvilku už jsem měla v hlavě a Hanka samozřejmě ještě víc.

Hors se  dlouho nevracel, proto jsme šly za ním na záchod.

,,Tak co, ptala jsem se netrpělivě

,,V tomhle nemůžu nikam jít, vypadám jak teplouš“ ozval se ze záchodu Hors a vylezl z kabinky.

Podívala jsem se Horse a vybuchla smíchy, opravdu to nemělo chybu, co mohlo to mu koukalo.

,,Ty jo, to sem netušil, že se to tak hrozně zařezává do prdele“

,,Holky to nemají tak komplikovaný“, bublala jsem smíchy

,,Radši to sundám“, rozhodl se Hors.

Odešla jsem zpátky a všem přítomným o té roztomilé historce pověděla. Zrovna akorát přišli Iveta a Viktor, také v mírně podroušeném stavu a koho nepřivedli. Ondru. To je kluk, který zadrhává v řeči, je to trošku podivín, moc toho nenamluví, ale umí moc hezky hrát na kytaru.

Prý vypili nejdřív láhev červeného vína, pak pomerančového jelcina, nějakou slivovičku. Docela se divím, že byli ještě v pohodě.

Ondra s Viktorem si hned dávali další pivko. Do místnosti přišel zrovna Hors s Tangama na hlavě.

,,Viktoree, čau, to jsem rád že jsi tady“hrnul se k Viktorovi Hors

A  najednou z ničeho nic začal tancovat a samozřejmě tanga měl stále na hlavě. Tlemili jsme se tomu jako šílenci. Hanka se přidávala, místama, jak už kluci byli opilí, tak jí osahávali pod tričkem a Hance se to zřejmě líbilo. Alespoň dělala to samé klukům. Byla docela středem pozornosti.

Ondra začal hrát na kytaru, byl to vážně pěkný chaos a sranda. Radek Fručovský se motal u baru a pomáhal čepovat pivo. Docela mu to šlo a pak mu kluci naschvál nechali nalít panáka Slivovice, asi aby nevyšel ze cviku. Katka byla někde venku s bratrancem,  proslýchalo se, že ti dva to spolu táhnou, ale já nevím. Hanka říkala, že ona ho bere víc než on ji. Tak opravdu nevím. Vím jen to, že teď zrovna se prostě někam vypařili.

Ondra pořád pokukoval po Hance, kupoval jí tam nějaký panáky, Hanka byla už z toho docela na mol. Zřejmě jí chtěl opít, když viděl, jak dokáže po alkoholu řádit.

Seděl však v koutku a hrál a s ním zpíval Deny.

„Bude dvanáct, musíme jít do chalupy si přípít“, zavelel Viktor.

A tak jsme se sebrali a šli pomalu do chalupy. Hors ještě musel jít na záchod. Schválně jsem se loudala, aby mě mohl v klidu dohonit. A taky, že se tak stalo.

,,Deniso, počkej“volal na mě.

,,Čekám, neboj“

,,Zlobíš se za ten včerejšek, já jsem fakt nerad“

,,Já myslela, že zlobíš ty“

Oba jsme se tomu úlevně zasmály.

,,Co jste dělali dneska na Bezdězu“?

„Deny tam ještě kupoval nějakej chlast na večer a Katka tam taky něco potřebovala, ani nevím co“.

„ Taky jsme se byli vykoupat v bazéně v Mělníku, chtěl jsem tě vzít sebou, ale spala jsi“.

,,To je škoda, ráda bych jela“, sklopila jsem oči.

,, Za chvilku bude půlnoc, pojď pohneme, ať to stihneme“, chytil mě Hors za ruku a táhl za sebou.Byla jsem v tu chvíli nesmírně šťastná, Hors se mi začínal čím dál tím víc líbit.

U přejezdu mě pustil, aby nikdo nic nepoznal. Naštěstí, všichni byli ve stodole,  na dvoře nebyla ani noha.

Namířili jsme si to tam také. Máma Ivety, chystala už skleničky na přípitek, jak se zdá, tak jsme přišli opravdu akorát včas.

Ve stodole byla zábava v plném proudu, všichni tančili a tak byla škoda tuto atmosféru kazit přerušováním.

Do půlnoci zbývala akorát minuta, někteří začali odpočítávat.

„dvanáct“

,,šest“

,,osmnáct“

„jedna“

A další skupinka:

Deset, devět, osm… ti už se docela do odpočtu trefili.

Seshora na nás koukala Šárka s Hankou, obě měli v ruce skleničku šampaňského. Šárka mi zamávala.

Jedna…nula…

Ozvala se klasická novoroční znělka a lidi se začali olíbávat. Hors si samozřejmě nenechal ujít příležitost, takovejch, pus jsem za celý rok nedostala. Od mladších kluku to bylo fajn, od starejch dědků už horší. Hlavně starej chlípník Fričatka si dal záležet. Čapnul mě do náruče a dal mi oslintanou pusu. Namáčkl mě na své břicho.

,,Deniso, Deniso“.

,,No, co je“

,,Ať z tebe je pořád taková kočka jaká jseš“

,,Díky, vysmekla jsem se mu a šla se nechat políbit od ostatních.

Došla ke mně máma a ťukla si se mnou skleničkou.

,,Tak, Deny, ať to jde ve škole“, dala mi pusu máma.

,,Tobě taky v práci“popřála jsem jí.

Z CD přehrávače se linula písnička od Beatles Obladi, Oblada, všichni začali naráz tancovat. Přidala jsem se taky, tancovali tam mladý, starý, bylo to v tu chvíli jedno. Všimla jsem si, že kousek od nás tancovali holky ze sousedství, kluci je kdysi překřtili na Koštejnovy roštěnky. Teď to jedna z nich, tuším, že se jmenuje Veronika, rozbalovala před Filipem. Druhá z holek vytáhla na parket  tátu Michala. Nakrucovala se tam před ním a musím, říct, že jí to docela šlo. Ivana tancovala taky s kde kým, zrovna teď jsem ji viděla tancovat s Fričatkou. Skladba se totiž změnila v pomalou a to konkrétně v písničku yesterday.

,,Smím prosit“ ozvalo se za mnou.

Byl to Hors, s radostí jsem se do něho zavěsila a tančili jsme spolu ploužák. Nahoře v patře na nás koukala Hanka a ukazovala nám vztyčený palec, jako, že je to dobrý.

Z dálky nás přísně sledovala máma. Pořád si něco špitala s Evou a koukaly na mě dost zamračeně.

,,Pojďte ven se podívat na rachejtle“, zavelel někdo.

Když jsme vylezli ven, měli jsme možnost vidět nádherné barevné efekty, od červené, modré, po zelenou Odpalovači se předháněli jako o závod, která bude nejkrásnější a s největším ohlasem.

Ozývalo se všude kolem, „jé a jú“. A také jako každoročně byl kolem hrozný smrad a kouř.

Do toho všeho mi zazvonil telefon.

Podávala jsem se na display, kdo mi to v tuto dobu volá a byl to táta.

Odstoupila jsem kousek dál od lidí, taky nemusí ten náš rozhovor každý slyšet.

,,No“, ozvala jsem se do telefonu

,,Ahoj Deniso, tak jak se bavíte“, ptal se vesele táta

,,Dobrý, je tu docela sranda, zrovna se díváme na ohňostroj“

,,A co vy“?

,,My taky docela dobrý, Simona byla na diskotéce, ale vrátila se, protože jí to tam prý nebavilo“.

,,Fakt jo“, vždyť tam měla Janu a Báru

,,Hele, ona ti to poví sama, já ti jí dám, jo“.

 V telefonu to zarachotilo a ozvala se tam ségra.

,,Ahoj Deniso, doufám, že pořádně paříš“

,,Jo, jde to, ale co ty, jak to, že jsi odešla?“

,,Bylo tam hrozně málo lidi, nudila jsem se“

,,A co Roman, ten tam nebyl, vždyť jste měli bejt spolu“.

,,To měli, ale nějak z toho sešlo, rozešli jsme se“

,,Děláš si ze mě srandu“, nemohla jsem tomu uvěřit. Simona s ním chodila téměř rok a podle toho co spolu prožívali, nešlo jen o flirt.

,,Nedělám, našel si jinou, napsal mi to v SMSce“, poptáhla ségra.

,,Simono, nebul, ty si určitě najdeš někoho lepšího“

,,Ale jo, já vim, půjdeme teď s Markem  to rozebrat do hospody“, řekla Simona

,,Tak já budu končit, pozdravuj mámu a ostatní, ahoj“ ukončila rozhovor Simona a telefon položila.

Měla jsem z toho docela špatný pocit, bylo mi Simony hrozně líto, že si Silvestra pořádně nemohla užít a já se tady raduju.

Šla jsem za mámou  vyřídit vzkaz, byla docela ráda, že si na ní ségra vzpomněla, ale o tátovi nechtěla zase ani slyšet.

Radši jsem šla s ostatními zase na hřiště. Katka ukořistila někde flašku ferneta, tak jsme jí hned pili po cestě. No, docela jsem se opila. Iveta s Viktorem tam jako jediní nešli, ani nevím , kde byli, od přípitku jsem je neviděla. Byla docela sranda pozorovat všechny, co v opilosti dokážou. Nejvíc se zase ukazovala Hanička, která na dnešní noc dostala absolutní volnost. Teď si zrovna zaujatě povídala s Ondrou. To by mě zajímalo, o čem si ti dva můžou povídat, protože, protože Ondrovi hrozně dlouho trvá než se vymáčkne, ale jak se zdá, alkoholem ztrácí zábrany.

Pípnul mi mobil. Podívala jsem se smsku byl to Jakub:

HEZKY NOVY ROK, DOUFAM, ZE PORADNE SLAVIS, TAK SI ASPON BUDEME DNESNI NOC  SNIT O TOM, ZE JSME SPOLU, POSILAM NOVOROCNI POLIBEK, SNAD BUDU PRVNÍJ

Tak co na to odpovědět, to je teda dilema. Vyhledala jsem očima Horse, zrovna se na mě díval.

,,Kdo ti píše“ ptal se zvědavě

,,Ale, jeden kamarád, přeje mi hezkého Silvestra“

,,A proč si u toho tak zamračená“

„Nejsem, usmála jsem se na něho

,,Horsi, pojď Radek objednal panáky, dáme si hezky jedno kolo“volal ho Michal

Hors si šel vzít panáka a lehce bez mrknutí oka ho do sebe překlopil.

,,AAA“, oklepal se, panáček byl zřejmě hodně silný.

,,Chceš taky, nabídl mi Luboš

,,Já už nějak nemám prachy“

,,Zvu tě, vložil se do toho Hors a hned se domlouval s Lubošem.

,,Tak mi dej spíš pivo, tohle já nemusim“

V podobném duchu se pařilo, až skoro do pěti do rána. Někteří jedinci, míru alkoholu jako vždy neunesli a tak za prvním keříčkem tam uložili překvapení.

,,Ty jo, já to nějak přepísk, utratil jsem za večer litr, už skoro nebudu mít na vlak“, svěřil se mi Hors při zpáteční cestě.

,,Tak já ti dám, aspoň něco za sebe,nabízela jsem mu peníze“

,,Ne, to je dobrý, řekl jsem, že tě zvu, řekl.

,,Můžeš mi to oplatit třeba nějak jinak“

,,A jak“?netušila jsem o co mu jde

,,Třeba tím, že se mnou půjdeš v Praze do Kina“.

,,Jo, tak to jo, to půjdu ráda“.

Hors mě chytil za ruku a vedl za ostatními k chalupě. Jak se ukázalo, ostatní ještě neměli dost a chtěli jít pařit dolu do sklepa. Tam se taky nacházel sud a bylo k němu blízko. Aby to nebylo tak nápadné, tak jsme zhasli. I když křik nás stejně prozrazoval.

Hors využil situace a pod stolem mě hladil po noze. Podívala jsem se něho a v tu chvíli jsme se začali líbat. Bylo mi to jedno, jestli to ostatní uvidí, stejně se to jednou dřív nebo později dozvědí.

A v té tmě, stejně nebylo nic moc vidět.

,,Půjdeme asi spát, ne? nějak je to tu  mrtvý“, rozhodl Michal

Nebránili jsme se, alespoň jsme mohli být s Horsem sami a pořádně si to užit.

Nahoře jsme se líbali, dovolila jsem mu dokonce sundat podprsenku a líbat a hladit mě na prsou. Hors byl také do půl těla. Tahle noc byla hrozně romantická, podle mě, nejlepší silvestr jakého jsem kdy zažila.

Po nekonečném maratónu mazlení jsme ulehli k spánku.

 

Všechno jednou končí, ale i začíná

Ráno mě probudil šramot ozývající se ze zdola.

,,Deniso“

Ježiš, máma, zděsila jsem se.

Vykoukla jsem na ní.

,,Co je“

,,Já tě hledám všude možně, bojim se o tebe a ty si zase tady, snad jsem ti něco jasně řekla“.

,,A jak to vypadáš, jsi celá uválená“, sbal si věci, za chvilku pojedeme“

Tohle vzbudilo i Horse. Až teprve teď jsem si všimla, že v rohu spali ještě další lidi. To je teda síla, jestli tam byli i při našem včerejším nočním dobrodružství.

,,Za chvíli jsem, tak odpověděla jsem a přitom vlepila pusu Horsovi na tvář.

,,Počkej, nechoď nikam“zamumlal ve spánku.

Sešla jsem dolů na snídani a lidi se nějak po mě divně dívali, možná se mi to jen zdálo, asi trpím schizofrénií.

Venku stáli Deny a spol a vyprávěli si historky ze včerejška, nejvíc si dělali srandu z Radka. Taky Hanka včera pěkně perlila. Ještě jsem jí od dnešního rána neviděla.

Jakmile jsem na ní pomyslela, v tu ránu se objevila.

,,Čau Deniso, je mi hrozně zle, bolí mě hrozně hlava“, stěžovala si Hanka.

,,Ty si to pěkně včera roztáčela, takže se ani nedivím“

,,Miky, že mě hodíš domů“, zaslechla jsem Katku, jak žadonila na Denym, aby ji odvezl do Hradce.

,,Jo, hodím, musíme, ještě sehnat Horse a pojedeme“

,,Ten ještě spí, říkal něco o tom, že pojede s Ivetou a Viktorem vlakem

,,Tak pojedeme, vezmeme Filipa místo něho“

„Šla jsem to říct Horsovi, že hodně lidí už odjíždí a ten se zděsil. V jedenáct mu totiž měl jet vlak a bylo deset pryč.

,,Jo, dáš mi svoje číslo?vzpomněl si Hors na důležitou věc.

,,Dám, řekni mi svoje a já tě prozvoním“

„Díky, tak se pak domluvíme na tom kině jo“, dal mi pusu Hors

Nestihl se ani pořádně nasnídat a musel už běžet na vlak. Mávala jsem mu ještě dlouho, než mi vlak zmizel z očí.

A u nás se z odjezdem jako vždy zase nic nedělo. Všichni už odjeli a zůstala tam jen teta se strejdou.

„Máma Ivety, našla zapomenutou knížku. „Čí to je, divila se“

,,To je Horse, já mu to vezmu v tejdnu se ním uvidím, tak mu jí dám“, vzpomněla jsem si na to, že něco takového tam četl.

,,Jo, uvidíš“, culila se na mě významně.

,,Deniso, rozluč se, pojedeme“, zavelela máma.

,, Čau Hanko“mávla jsem na sestřenku, kterou  stále bolela hlava

,,Nechceš jet s námi k nám domů, ještě máme přece volno ve škole?“

„Já nevím, můžu mami?“

,,To víš, že můžeš, Filip tam dneska nebude, ten jede někam do pryč, vložila se do toho teta.

Zajásala jsem.

,,Co mám s tebou dělat“, povzdychla si máma, „tak, tam buď hodná“.

 

 

 

 

 

V tu chvíli mi zavibroval v kapse telefon.

Přišla mi zpráva od Horse:

AHOJ DENISO, ZKOUSIM TVOJE CISLO, MUSIM NA TEBE PORAD MYSLET, NA DNESNI NOC. ASI JSEM SE DO TEBE ZAMILOVAL.

Tak tato zpráva mě udělala tu největší radost. Přemýšlela jsem co odpovědět a pak mě napadlo proste a jednoduché:

JA TAKYJ

Uvidíme jak to bude s námi dál, zatím se to vyvíjí slibně. Určitě mu dám šanci a jak to bude dál?

---