Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBouře
08. 11. 2004
0
0
644
Autor
petratd
Cítíš ten teplý vánek,
jenž opírá se o koruny staletých dubů,
doufals,
že jste tu v bezpečí,
přec škvírou v okně,
pronikl dech krkavčí,
až k vám domů.
Zatahuje se obloha,
to křídla ptačí víří
temnotu do všech stran,
držíš svou ženu za ruku,
polibek na ústa,
pláčeš,
nechceš být sám.
Blýská se!
To za své pojmuli
tvou lásku oči krkavce,
pošeptala ti jen pár slov:
,,zas jednou setkáme se,
počkám na tebe před branami,
spolu vstoupíme v nebeský ráj",
poslední vydechnutí,
na rtech vděčný úsměv,
ach, jak časté jsou bouřky v 1. máj!
...dnes jsem asi nalazena na undergroundovou vlnu, protože mě tu (dnes) žádná věc nezaujala...hmm...třeba bude zítra líp...