Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seSen
12. 11. 2004
1
0
1223
Autor
montasek
Sen
V každém snu teď růži mám,
něžně krásnou avšak klam.
Když s ní spím, tak nejsem sám,
díky snu zas lásku znám.
V záři světel, v chladu noci,
chvěje se a je v mé moci.
Zahřát její zkřehlou krásu,
něžným tónem svého hlasu.
Loučíme se, nevím kdy,
setkáme se v objetí.
Vím však lásko, že jen ty,
růží ze snů můžeš být.
je to vidět...ale nějak mi připadá, že jsi ten konec trošku odbyl...a to mě malinko mrzí, zbytek je moc příjemnej..:o)
Moc se mi to líbí. Je to takové něžně krásné, myslím, že musíš lásku silně prožívat.. navíc je to dobré téma,neohrané, o lásce, ale ve snu.. poslední 2 rýmy se mi sice moc nerýmují, ale celkově je to pěkné...tip