Hádanka na Písmákovo téma

Písmáka jsem poznal naprostou náhodou. Seděl jsem před Pražskou čajovnou l0nglajf a popíjel zelenavou tekutinu původem odkudsi z Japonska. Nade mnou se třepotal chatrně přichycený inzerát na byt 2 plus 1. Z líného proudu kolemjdoucích vystoupila slečna a zalila mne svým stínem. Zaujala mě a tak jsem se jal hovořit na téma blízké bytům dva + jedna, svit večerního stínu, náhodná střetnutí armád v 16. století a pod. Konverzace se linula od našeho stolu již dobrou půlhodinu, když tu ustala. Vyměnili jsme si vizitky a zabloudily v dálce, která nás spojovala s noční Prahou. Tak jsem poznal Džamilu. Jednou jsem neseděl u stejného stolu, ale uvnitř čajovny, odkud byl nádherný výhled na velice sličnou slečnu Madlu, která mě svým zjevením učarovala a dodnes občas tesknívám po jejích nádherně klenutých obočích, decentních ňadrech a ostatních proprietách ženského těla. Navíc ona osoba byla persónou velice inteligentní, umělecky nadanou a byla můj typ. Co jsem mohl dělat, když jsem ještě stále chodil venčit psy před dům své přítelkyně, kterou jsem poznal o pár let dříve než čajovnici Madlu? Rozejít se, ale k tomu za Madleny přítomnosti v čajovně dlouhého života nedošlo. Karma, jak by si pomyslel kdejaký rodilý Asijec. A tak sem si hověl na rozhrkané židli, jejíž imaginární opěradlo nekladlo mým zádům vůbec žádný uspokojivý opěrný bod a očima skenoval okolí, vnímaje hovory, které se linuly malými prostorami čajovny, když tu mne zaujala rozprava jisté slečny s jistou prodavačkou a podavačkou čaje. Netušíte správně – krásná Madla to nebyla. Rozhovor se točil kolem čajoven po celé Praze, internetové kavárně, hvězdách a podobných běžných konverzačních tématech. Nakonec jsem do oné pozoruhodné diskuse vstoupil i já a tím ji okořenil mužskou dedukcí, jež se vhodně doplňovala s jejich intuicí a vzájemné asociace nás natolik pobavily, že jsme se nakonec my dva (správně předpokládáte, že ženu za pultíkem jsem již znal) seznámili, zmateně si potřásly horními končetinami a opustily společně čaji zasvěcené prostory, abychom navštívy ještě jiné teeroomy*. Rozpoznali jsme několik společných známých knih, objevily netušené kontakty, rozpojily dva tři neznalostní uzle a zasmáli se příhodám, které jsme si vzájemně posdělovali. Inu, byla to taková milá konverzace na všeobecné téma během níž jsem obdržel tip i na písmáka. A kdože byla ona interesantní bytost, s níž jsem se klál i v šachách? Kdo uhádne, kdo to jest, tomu budiž všechna čest! _____________________________________________ Jména uvedená v textu s pochopitelných důvodů nebyla změněna a jakákoliv podobnost s reálnými postavami 16. století je vyloučena. * teeroomy: omi nepatří mezi ame/emi/ími, či-li možno předpokládati, že omy bude s ypsilon.

---