Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seTEMNOTA
Autor
Drawen
TEMNOTA
Sklánělo se to nade mnou, má cesta byla u konce, cítil jsem jak mi mé malé srdce bije na poplach, ruce se zuřivě zatínaly do kolen a krev z mých odřených prstů skapávala na zem, která ji žíznivě vsakovala. Třásl jsem se, z očí se mi rodily slzy, žily na mé tváři a umíraly na mých rtech. Tak krátký mají život, pomyslel jsem si a zároveň si konečně uvědomil, že i má životní cesta je ukončena. Neviděl jsem nikoho, však věděl jsem, že to číhá a odpočítává minuty a tato skutečnost mi naháněla obrovský strach. Ne, budu bojovat tak, jak se na rytíře sluší, mám ještě svojí hrdost a víru, kterou nehodlám zahodit. Posbíral jsem poslední zbytky odvahy, představil jsem si celý svůj život a v něm ty nejšťastnější chvilky, viděl jsem svého syna, zvedl jsem meč a postavil se na rozechvělá kolena, vypnul hruď a očima hledal svého nepřítele, abych se mu mohl odhodlaně podívat do tváře. A pak jsem ji uviděl. Její vražedná krása zářila kolem ní jako pekelná aura. Černé vlasy jí lemovali bílý obličej a vznešenou, půvabnou šíji. Její ladné prsty nesvíraly v ruce nic, co by mě mohlo zranit a z jejich temně fialových očí jsem nedokázal přečíst ani jeden její pocit či myšlenku. Na chvíli jsem si myslel, že proti mně stojí přízrak, že jsem se zbláznil, či že je výplodem mé vybouřené fantazie, ale její obraz ve tmě nezmizel. Naopak, stála tam krásná, smrtící a dokonalá,však prázdná jako vyschlá studna, bez náznaku jakýchkoliv emocí. Nemohl jsem proti ní pozvednout meč, nikdy jsem ženu ani křivým pohledem neobdaroval, ale věděl jsem, že na mé síle závisí můj život, ona je démon, vsugerovával jsem si, však ani jeden sval v mém napnutém těle se nepohnul, nemohl jsem, ale přitom jsem tak strašně moc chtěl žít.....
Nevím jak dlouho jsme proti sobě stáli, kolem mne jako by se vznášel pach temné magie a já jsem nemohl udeřit, ale ona tam stála tak klidně, jakoby čerpala z mého strachu svou sílu, jakoby znala všechny moje myšlenkové pochody. Znal jsem lidi, kteří říkali, že se setkali s ďáblem, teď už ale vím, že lhali, protože já jsem proti němu teď stál....
...pokračování příšte...