Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZe šuplíku 11
28. 11. 2004
2
0
1193
Autor
Drusada
bez názvu
( 15 let )
Proč zemřela jsem,
když tak moc jsem chtěla žít,
s tebou zůstat jsem chtěla,
teď musím do neznáma jít.
Proč stojím v temném stínu,
když mohla jsem se navýsluní hřát,
proč už neslýchám z tvých úst
to něžné "mám tě rád".
Chci dát se tebou širým mořem vést,
tvé dotyky budou mi kormidlem a kompasem zas oči tvé
chci dát svou bárku proudem lásky nést
a napospas touze vydat tělo své.
Každá nešťastná láska je jak smrt- já trpěla jak pes.
On taky a řekli jsme si to až po letech- ironie osudu :-)
Z toho plyne poučení: mluvte o své lásce s tím, koho se to týká, nikdo jiný to za vás neudělá
Tak nějak se mi to líbí: ) Asi ta láska a smrt, možná že píšu tak trochu podobně...Každopádně *