Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNádražní
Autor
Meggie
Byla jsem tenkrát
uprostřed dechu tak krotká
že i pohled zavázal mne
do spletence
Mívala jsem pozdní těžké nohy
a sny, jež budily mne k ránu
a ruce, prsty, ty nepokojné prsty
když jsem samu sebe klamala
a kousala do vzpomínek
Pánové, to byla léta!
Tak horká že samet na nich
opelichal
a vůně těch dávno zašlých časů
teď právě míchaj do parfémů
pro noční dámy
a skřítky z předměstí
A uprostřed dešťů
usínala jsem v rukách posledních
cestujících
a každé ráno
stejné vzdechy
to čas miloval se se mnou
náruživě a křehce,jako tikot školních hodin
Slečno, slečno! Tady nemůžete spát....
Ranní vlaky nikdy nemaj zpoždění...