Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV koupelně
Výběr: Print
29. 06. 1999
0
0
2805
Autor
Gity
Po krk ve vodě
tak horké
jak jen snesu
čmárám si písmenka
stoupá z nich pára
mění je v slova
žhavá a vlhká
sráží se na okně
stékají po skle -
obyčejná voda....
Se mi zdá, že jsme na tom obdobně. Taky mám ráda horkou, pěnu až pod nos, jen píšu s iluzí, že se mi to třeba tentokrát nenamočí a dopadne to vždycky stejně, básnička žhavě vlhká...
Slova umí být jako voda. Občas jako slaná voda do rány, občas jako osvěžující voda v poušti. Tvoje slova rád nechám stékat po své tváři..
Původní myšlenka je fajn, jen by to chtělo dotáhnout - mám z toho totiž pocit, žes chtěla něco říct a nedořekla.
...jak boží hovádko
nevěří na duši
šlechtí si prasátko
vlastního těla
s vábivým úsměvem
co jí zvlášť nesluší
šeptá si o růžích
které by chtěla...(kdo to napsal???)
nevěří na duši
šlechtí si prasátko
vlastního těla
s vábivým úsměvem
co jí zvlášť nesluší
šeptá si o růžích
které by chtěla...(kdo to napsal???)
Je v tom víc, než se na první pohled zdá, Gituško. Připomělas mi sny dávno zapadlé, kdy budoucnost byla plná tajemství a tak.. tak vábivá...
Krásná chvíle... kéž by nikdy neskončila...
Krásná chvíle... kéž by nikdy neskončila...