Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sedvorana
Autor
exorcista
DVORANA
Když se stmívá a den jde spát, tak rodí se ti, co nejsou šťastní
Když zachází slunce, kolečko smíchu, tak poznáváme odvrácenou stranu básní
Když stříbro je mráz a mrazem se ženou vlci
Když lesy jsou plné hladu a utrpení
Když tma skrývá podivné stíny a jinovatka je závějí strachu
Když louč ani lucerna k ničemu není
Tak sedni tu ke kruhu tichých brachů
Poslouchej vyprávění beze slov, co chytí tě za srdce i za střeva
Nedívej se nikomu do očí, protože tam život už netrvá
Sedí a mlčí
Mlčí a touží
Touží a sní a sní a vyjí
Mrtvolně bledé jim ruce trčí
Rytíři zrození z hněvu a louží
Tady se všechno smí, teď cesty jsou plné lepkavých sítí
Neublíží ti dokud jim nedáš šanci
Myslet si, že jsi jedním z nich
Necítíš lásku, žal či aroganci
Tady není satan a ani krotký mnich
Jsou jenom oni, zatracená tušení
Co plíží se ve stínu vašeho štěstí
Zapálí mrazivé ohně, to nikdo z vás už nezmění
A úsměvy použijí na místo klestí
Tak vyvstal sněm mrtvých co rozhodnou o životě
Tak sešel se dávný noci soud
Každý má medailon, minci a dýku v botě
Obrací v tanci dnešní noci proud
Zapadlé oči co mrazem pálí
Ruce, chlad, kde jinde by hřály
Osud jak bláto na podrážkách a na rtech zhnusený úšklebek
Tak snaží se vyzpívat vytím vlků
Co dostali dárkem do lebek
Chceš se probudit?
Zahnat tu noční můru?
Vstaň
Můžeš se klidně pomodlit
A pak pohlédni vzhůru
Vidíš tam měsíc, co stříbrně září
Vidíš tam kolo plné tváří
Vidíš ty oči co pálí mrazem
Cítíš ten oheň, živený zimostrázem
Není to sen, to vidíš a cítíš
Není to fata morgana
To zatraceným andělům, když bůh se právě nedívá
Připadl les, coby dvorana
To na chvilku maličkou, dnešní noci jen
Dovolil si navštívit tě, neobvyklý sen
O bozích
A jejich dětech.
Andělům, když cítíš vítr jejich křídel na tváři