Co je sonet?

Slůůůníčko, děkuji. Ze mě ale bohužel sonetista asi nebude....

A ještě něco... ...výborný sonetista na písmáku pod nickem Pavel_Daneš!

Děkuji všem, hlavně Slůůůníčku za ochotu a čas... S_d - S.řeklo to, co bych řekla já, nemysli si, že sem se na net nepodívala, ale přece jenom literární server, kde je spousta literárně založených lidí, kteří si můžou vzájemně vypomáhat... ještě jednou dík za pomoc...

Řekni Lyrouchovi, ten je písává, semotamo...

Francesko Petrarca - Sonety Lauře?:)))) Shakespeare např ;-) forma ABAB ABAB CCD CCD na co se vlastně ptáš?

JiKo: No já to pochopil tak, že se ptá na historické souvislosti, kontext vzniku.

Sonet nebo též znělka – báseň o čtyřech strofách – 4 4 3 3 verše, ze sonetopisců doporučuju Jana Skácela, dále Shakespeare, Petrarca, Kollár, Nezval... ...nebo si na písmáku vyhledej díla mající sonet v názvu...

Jo, něco o historii sonetu zde

Ještě něco: Sonet (znělka) je tradiční (– déle než půl tisíciletí –) rýmovaný žánr lyriky, italsky sonetto = báseň zvučící rýmy, používá jej (– kromě již výše jmenovaných –) Machar, Sova, Hrubín, ale též Mallarmé nebo Baudelaire v Les Fleurs du Mal / Květech zla (Les Chats / Kočky, Semper eadem, Le Vin des Amants / Víno milenců…) a dokonce třeba i Žáček (ve sbírce Vy mě taky! jich má jedenáct). Věnec sonetů (znělkový věnec) je pak cyklus uzavřený tzv. magistrálou – sonetem složeným z incipitů (počátečních veršů) předchozích čtrnácti.* A nyní Slůňovy oblíbené: Jan Skácel: Sonet jako talisman Aby tě před zlým chránil (takový už je svět) dávám ti amulet a nos jej bez přestání Je proti chvílím krutým zahání z duše hlad a toho kdo má rád uchrání před uřknutím Snad z nebe na zem spadlo to vzácné zaklínadlo Ve světle létavic do stříbra jsem vyryl SINE AMORE NIHIL bez lásky není nic (ze sbírky Talisman – dvanáct sonetů pro starou lásku, též ve výboru Básně II.) Vítězslav Nezval: Sonet o slasti beze jména Jsme jak dva delfíni, když spolu zápasí na kyprém pobřeží, kam vyvrhla je bouře. Jak chtěl bych vyčísti z tvé slastní grimasy, kdy, kdy mě odvrhneš v své gigantické vzpouře! Jak bědný trosečník tě držím za vlasy, za tuto vzdušnou věc ze světla hvězd a kouře. Jsme vymršťováni ve fantastické souhře… Tvé bělmo prosvítá opojně přes řasy. Ještě jen okamžik a budem rozpolceni jako strom za blesku, strom s obnaženou dření. Kéž zastaví se čas – až donekonečna… Teď jsi se svinula jak dítě v lůně matky, tvá ústa šeptají cosi jak: Sladký, sladký… Smíš, smíš se rozplynout… U mne jsi bezpečna. ze sbírky Básně, balady a sonety věčného studenta Roberta Davida, též ve výboru Oči milenek /& co se týče hudebního zpracování, Skácelův Sonet o lásce a modrém portugalu najdeš na CD O slunovratu od Jiřího Pavlici a Hradišťanu a Shakespearův Sonet 57 a Sonet 66 na CD Já na tom dělám od bří Ebenů…/ *použitá literatura: Kudělka, Viktor. Malý labyrint literatury. 1. vyd. Praha : Albatros, 1983. 599 s. Zeman, Milan. Teorie literatury pro střední školy. Vyd. 2. Praha : Fortuna, 1992. 153 s. ISBN 80-88298-79-1 (Dále doporučuji směřovat dotazy na přátelsky naladěnou češtinářku, nemáme-li, pak na učebnici, čítanku či katalog knihovny;))

s_d: No, jesti to není tím, že ne všechno je na blahoslaveném informačním zdroji internetu... ...a literární tematika na písmák patří víc, než mnohé jiné, takže tohle bych nevyčítalo... (a omlouvám se za poněkud divokou barevnost svého předchozího příspěvku, písmák mě trochu vypek...:))

net je inter kopulet...