Atlantis

Tak tajemná a krásná,

tak nebezpečně zrádná,

jak bez chyby když září,

máš úsměv na své tváři,

Jak slepý Ty to nevidíš,

a klidně dál si sladce spíš,

ta sopka ale dávno bdí,

že zahyneš to ona ví,

A tak klesá ke dnu když Ty spíš,

je konec s krásnou Atlantis,

pak jen vzpomínky jak mýty jsou,

když roky dál a dál plynou,

Tak krásná a tajemná,

tak krutá a nebezpečná,

to je to co všichni známe,

a někteří snad i máme,

Nejsou to vše ale mýty?,

pohádky co nás mýlí?,

kde hledat ji máme,

když srdce nám láme?,

Skrytá jako svatý grál,

musím být snad král?,

abych to co dnes je mýtem našel,

pro pravou lásku si tak zašel ?,

A když najdete tu překrásnou,

oči vám jen žasnou,

a zůstanou tak když vás svádí,

až do doby než vás zradí,

Láska je jako Atlantis...