Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sepropast
08. 01. 2005
1
0
1394
Autor
dahiba
propast
Popřej mi upřímnou soustrast,
dnes večer umřelo zcela mé pravé já.
Viděla jsem tu tmavou propast
a nevydržela stát na okraji, jak se zdá.
Cítila jsem falešné úsměvy lidí,
jež v propasti tráví svůj život.
A nechtěla brečet jako jiní.
Ti, co jasně vidí, že je pravý důvod.
Lidé v propasti nepřemýšlí o strasti.
Popřej mi upřímnou soustrast,
dnes večer umřelo zcela mé pravé já.
Viděla jsem tu tmavou propast
a nevydržela stát na okraji, jak se zdá.
Cítila jsem falešné úsměvy lidí,
jež v propasti tráví svůj život.
A nechtěla brečet jako jiní.
Ti, co jasně vidí, že je pravý důvod.
Lidé v propasti nepřemýšlí o strasti.
tohle je Téma! ale zpracování děravé a poněkud prázdné... trochu víc to podchytit...
darkforlight
09. 01. 2005
daktforlight: jak bych to vysvetlila.. asi tak, ze jsou ti lidi, co vidí ze je duvod a brečí z toho a ona nechce.. nevim, jak ti to mam spravne popsat,, kdyz se nad tim zamyslis, tak to dava smysl..