Rudá agonie

Rudá agonie

V šedém brnění kráčející

Jest promočený jeho šat,

Dlaní stírá krev smáčející

Mu v hrudi tkvící rudý drát.

Kráčí stále dál a dál,

Šat pohodil opodál,

Trápí ho už akorát,

V srdci tkvící rudý drát.

V bledém světle měsíce,

Svítí jeho hrudní plát,

On však pláče akorát

Pro svůj v srdci tkvící drát.

V bledém světle rozbřesku,

již neblyští se hrudní plát,

již nelituje toho stesku

jež způsobil mu rudý drát.

Blyštěl se hrdě hrudní plát,

za poledního světla,

však může za to rudý drát,

že jeho smrt vzkvetla.

Sotva nastal noční svit,

Nadech‘ se a vytáh‘ drát,

Život přetrh‘ se jak nit

A on odešel spát.

Tak odešel v tichu spát,

s životem se nechce rvát,

smrt je jeho kamarád,

jen v ruce drží rudý drát.