Cesta tam a zpět

Salva z děla rozmetala prázdnou ulici
Proplétám se labyrintem z trnů růží
A procházím skrz zdi cestu dělící
A z prstů do trávy padá krev s kůží

Napnu ji a inkoustem napíši svou báseň
Sednu si a usnu tu. Zub času tratí dáseň

Pak drobná havěť na mém těle do mrazu mě rozehřeje

Vystoupil jsem z labyrintu bez ruky a nohy
Nechal jsem je kdesi v houští. Neschází mi
Probodnutý trny růží, z ran mých rostou rohy
Vypláchnu je lahví vína. Prosby prosby prosby…

Z lebky mé vystrojím do tanku součástku
Vyrazím na frontu bojovat za lásku
Z žeber svých zhotovím maličký stroj
Pomůže vyhrát snad za lásku boj
Kyčle si zarazím hluboko do čela
Aby mě má smrt v tom stavu viděla
O stůl pak rozlámu holení kosti
Do krbu přiložím, budou hřát dosti
Zubů pár rozpůjčím po svojich známých
Páteř zas vyměním za zlato z dob dávných
Zbudou jen šlachy orgány krev
A mého prvního nálezce řev