SOS (Smítka Osoby Sobecké)

Ohořelý zbytek mého spasitele
V koutě srdce se mi směje
Z lože trhám doutnající pelesti
A v kapse žmoulám ticho v lítosti
Svůj strom nikdy nikam nezasadím
Pro jeho smích si v duchu říkám
“Tu bolest v srdci nezastavím“

A světluškou morseovu abecedu blikám

SOS

Zbídačený pohled mého spasitele
Napovídá, že se se mnou cosi děje
Když bosý sám spím v rohu místnosti
A v kapse žmoulám ticho z lítosti
Svůj dům nikdy nikam nepostavím
Při svitu svíčky sám sobě říkám
“Tu hanbu v mysli nezastavím“
A v hořícím lese do plamenů blikám
SOS

Umrlý je pohled mého spasitele
Konec věty a jeho děje
Bez okolků si trhám maso od kosti
A v kapse žmoulám ticho s lítostí
Svého syna nikdy nikde neuvidím
A v slepotě své si říkám
“Tu beznaděj v sobě nezastavím“
A v moři slz si sám do očí blikám
SOS