Jestli něco nesnáším, tak čas.

Jaképak nesnáším? Čas - to jsi přece ty! To je tvůj čas, tvůj život, jiný nemáš... Ale paralelní čas by se hodil. Nebo i dva, tři.... Spousta paralelních životů, aby se stihlo vyzkoušet všechno, co se v hlavě urodí, aby se naplnily možnosti... No jo, ale jak by je ten jeden mozek zvládnul? No to by muselo být víc mozků. A všechny by byly moje! Všechny bych byl já! No jo, ale to by tamty mozky pode mnou byly spíš loutky a já bych se díval, jak si hrajou? Snad je ten jeden čas přece jen lepší řešení... ?

Ostrich: Jo, to jo, jenže já myslím hlavně ten čas, co člověku plyne. Ta spirála, která rotuje pořád rychleji a je pořád blíž té závěrečné tečce. Jak daleko se to kdysi zdálo a jak je to najednou strašně blízko. Jak už nic nového z času nezískáš, jen ztrácíš... Ty schopnosti, který jsi měl když Ti bylo dvacet a nedokázal je tehdy využít a teď by se Ti tak hodily... A toho volnýho času co jsi měl... A tak málo zodpovědnosti... Jen za sebe, skoro žádnou za druhý... To byl ten čas, co dává. Ten současnej už jen postupně bere a to čím dál rychleji.

No to je fakt. Co jsi nerozvinul tehdy, to teď těžko stihneš. Říká se tomu krize středního věku. Ale že bys nic nového z času nezískal a jen ztrácel - to tedy nesouhlasím ani náhodou. Věci, které jsem před dvaceti lety nechápal ani z desetiny, se mi teď čas od času propojí a bliknou aha - jako kdyby celou tu dobu někdo v pozadí za mne pracoval na pochopení, co a jak s čím souvisí. Je-li život ujasňování (Camus?), tak to bez hromadění zkušeností nejde... Jedny možnosti ti tvůj věk (ne čas) bere, jiné přináší.

Ostrich: To je pravda. A samozřejmě to taky zažívám. Jen škoda, že prostě teď nemám sílu na realizaci toho, na co jsem tehdy sílu měl, ale pro změnu to nechápal. Ale zase to, že jsem tehdy měl touhu to chápat mi dnes přineslo alespoň to závěrečný pochopení i když ta síla už často tak nějak chybí. Jasně, u spousty lidí to není ještě tak dramatický v mým věku, u mě je to dáno ještě pár jinejma věcma a kritériema, že už nemůžu všechno, co jsem kdysi chtěl. Prostě jsem možná nevyužil šanci která byla a život ty druhé zase tak často nerozdává asi. Ale kdo ví, třeba se to ještě spraví. A kdyby ne, třeba bude tam kde jsem zkončil pokračovat můj syn až bude velkej. No nic, jdu něco dělat, ať ten čas využiju líp než když o tom budu jen filosofovat. Díky za zastavení a díky, že jsi mi tak dal možnost všimnout si Tvejch děl, jsou fakt hodně zajímavý i podle toho mála, co jsem zatím přečet a ještě se k nim určitě vrátím.

a??? pointa??? originalita??? myšlenka??? frnk uplavala

Já mám takový pocit, že už jsem to někde četla každopádně hezká myšlenka.

ale jdi ty!!

nebereš to moc sportovně

..nj, a tak to bejvá:-¨)