Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seCo dělat
09. 07. 1999
1
0
1170
Autor
TBC
Co dělat
když smrt se směje do očí
a vybírá si daň
tam kde to nejvíc bolí
když sama čelím osudu
co na mě ostré
zuby cení
když to
co je mi nejdražší
se na poslední
cestu chystá
za pohled bohu
do tváře
se bytost křehká
krutě trestá ?
...život někdy není "na žití" někdy je přímo "na praní" se s životem... Všechno v něm, každý okamžik je jen jedenkrát za život, tak málo si uvědomujeme co máme, a mnohdy tak málo život vychutnáváme... A jsou rány které bolí, a člověk by si je neměl více drásat, měly by se léčit, především smířením se s tím a hledáním východiska. Snad pomůže uvědomění si, že jsme opravdu jen lidé, a mnoho věcí není v naší moci změnit, proto je dobré hledat smír..
Jak rád bych slzu setřel Ti
však není to v mé moci...
či držel Tě jen za ruku
slyšel Tvé srdce tlouci
Jak rád bych bolest zkonejšil
či zulíbal Tvé líce
však osud jinak určil los
Tuberko - nešťastnice !
však není to v mé moci...
či držel Tě jen za ruku
slyšel Tvé srdce tlouci
Jak rád bych bolest zkonejšil
či zulíbal Tvé líce
však osud jinak určil los
Tuberko - nešťastnice !
..slova jsou jen písmena a neumějí křičet.. když by toho bylo tak třeba.. slova jsou jak děravá, když snažíme se je naplnit bolestí..
slova křičet neumí, ale srdce ano.
TBC chápu Tvé pocity strašně moc. Nechci ani psát, jak rád bych Ti pomohl. Vím, že by to znělo jako fráze. Cokoli řeknu, bude znít jako fráze. Cokoli možná bude fráze. Nechci nic říkat. Skus číst prosím mezi řádky.
TBC chápu Tvé pocity strašně moc. Nechci ani psát, jak rád bych Ti pomohl. Vím, že by to znělo jako fráze. Cokoli řeknu, bude znít jako fráze. Cokoli možná bude fráze. Nechci nic říkat. Skus číst prosím mezi řádky.