Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŠátky a pomeranč
06. 02. 2005
4
0
546
Autor
Dušan_Malíř
Báseň ze sbírky Slunce v Arles, která vyšla na http://www.ceskaliteratura.cz
„Tohle je obloha!“
Rozřízl pomeranč a šťávu vymačkával do úst:
„Sladké jsou mraky!“
Dýchal mu zblízka na zuby:
„Vítr znáš!“
Někdy prší
A to se celé město rozmaže
Jako když černou rukou hladíš bílou zeď
Pak svítí slunce
To se smějeme
Zvonil mu zvonky kolem hlavy:
„Takhle se směješ ty... A takhle já –“
Vzal rašpli a chvíli chrčel o dřevo
Duha je veliký most mezi deštěm a sluncem
ale nedá se uchopit...
Ne...
Duha se nedá vysvětlit
trochu by som to preorganizovala, ale s tym slepcom sa mi to paci... za napad tip
Líbí se mi první sloka, ta je moc povedená...závěr se mi zdá už takovej moc známej...
tohle je teda opravdu krásné...už dlouho jsem nečetla nic tak poetického :o)
*