Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte se4
13. 11. 2000
1
0
988
Autor
Pimpilim
Trošku moc otázek najednou, v tomhle světě bez lidí a peněz. Moc upatlaných otázek, z nichž na většinu nikdo neodpoví - už jen proto, že odpovědi nemají. Ale odpovědi se budou hledat stále, i na ty otázky bez odpovědí... co bychom tu ostatně dělali, musíme hledat, hledat a najít. Třeba se nám podaří najít odpověď na otázku, která ji zdánlivě neměla, a to pak asi stojí za to; zvláště v době, kdy nejsme s to přijít na odpovědi k otázkám, které je prokazatelně mají, ač to nikdo dosud neprokázal, ani morálně, ani eticky, ani logicky, jedině snad právně...
...a zatímco takhle uvažuji, dělá milion jiných lidí milion jiných věcí, třeba se někde hádají, třeba se někde vraždí a vyšetřuje, třeba se někde miluje, až dokud slunce nezčerná, třeba se někde banálně umírá na stáří, což se neví, co je... a konečně třeba se někde myslí na mě a pomýšlí na to, co asi dělám; no a třeba se někde uvažuje o tom, o čem všem se uvažuje asi někde jinde, třeba zrovna u mě, možná se zdám ve snu nějakému psovi, který mě ve dne viděl a pozdravil mě a já mu neodpověděl a jeho to teď třeba mrzí; a třeba možná...
muj komentar vyzaduje zaujeti postoje vuci tobje a jelikoz presne to nechci udelat, napisi jen :: = zajimave, pohadkari ,o))