Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seBez vzdechu
11. 02. 2005
2
0
1210
Autor
RUDOLf
Discigaretní
Bez vzdechu
Zapálím si cigaretu,jen tak-nekouřím.
Držím ji v prstech-pozoruji stříbrný kouř vzlínající k nebi.
Až do nebe se nedostane-zastaví se-strop mu brání.
Chtěl do ráje mezi anděly..
Andělé nejsou-neřekla jsem mu nic..
Ať si letí..proč brát mu naději.
Možná jsem měla..
Chci,aby andělé byli..
Chci mít naději..
Uletět za nimi!
Ach…………
Až na to ach na závěr celé story celkem dobrý. Ještě mi vadí že neděláš mezery mezi pomlčkami, což je asi spíše moje vada čistě obcesivní.
za anděly....proč ne,ale ještě jim tam sebou brát cigaretovej kouř.....
četl jsem to bez vzdechu
snad jen slovíčko discigaretní zaujalo...věřím, že ten pocit jak krouží mihotavě dým ke strpou byl inspirativní, ale nevybral(a) jsi podle mne správná slovíčka
Auch kouřím, takovou barvu nemá, pokud to měla být básnická barva, tak nic moc
spíš nic, je to fakt spíš dost horší
zajímavá inspirace.... jenom mi ke kouři i při dobré představivosti moc nesedí stříbrná barva, neseděla by asi ani zlatá či jakákoliv kovová, ale k andělům to jde... TIP
Hergot, co to hulíš, to máš snad obalený alobalem:-))
Andělé nejsou-neřekla jsem mu nic - nic jsem mu neřekla, řekla jsem tedy vše, vzala jsem mu naději ...
Moc moc jsem se do toho zamotal...:-))