Písmák Zasklená
Jako za neprůhledným sklem,
žiju sisama jen
a nikdo nevidí,
že den co den
Schůze na záchranu Země
"Andělé,
svolal jsem tuto schůzi, abych Vás požádal o pomoc. Můj včerejší výlet po Zemi mne vyděsil. Už to není ta krásná Země, ta modrá planeta, jakou jsme ji znávali, kde Slunce svítilo, ptáci zpívali . kde vládl mír a klid.
Zbytečná snaha
Nezapřeš slzy,
když nasadíš si sluneční brýle.
Neskryješ smutek,
když odvrátíš tvář.
Skvělej život
Tak už to konečně pochop
holka
a nebul
Dyť víš že to škodí tvý pleti
Ztratil se dirigent
Poskakovat v rytmu
a tleskat na druhou
v taktu tříčtvrťovém.
Kupujeme banány,
Točivá
Točit se na střeše, když šaty vlají
a slunce svítí do korun stromů,
větve rozplétají tajemstvíminulých pátků
a listí se snáší na všechny ty cesty,
Rovnátkový úsměv
Je čas zastavit se
a sesbírat perly z náhrdelníku,
který překousls misvým rovnátkovým úsměvem.
Po kolikáté už.
Procházka jarní krajinou
Sluníčko usměvavě shlíželo vysoko znebe a svými paprsky olizovalo poslední zbytky sněhové pokrývky. Pohled zokna lákal kprocházce probouzející se přírodou.
Jen co jsem otevřela dveře, do nosu mě uhodila vůně jara a sní jako by přicházela i nová energie, kterou jsem vzimě tak postrádala. První výdech ssebou odnesl únavu předcházejících dnů.
Ve světle svíčky
Schovaný za obrazovkou,
usmíváš se do světla svíčky
a tušíš, že ráno moudřejší večera.
Ale přes to si neodpustíš vyslovit
Elegán
Elagán v obleku s proužky
pilpivo velikými doušky.
Horké jídlohltal dravě,
jazýček sispálil hravě.
Letící
Pohlédnu na nebe
a spatřím sedm vran.
Sedm malých teček letícíh,
kroužících,vznášejících se,
Věřte, že...
Přátelé, věřte,
že nebýt jednoho zvláštního dne,
tak vám teďka nepíšu.
Přátelé, věřte,
Duhová
Nakresli duhu do noci mých dnů,
aby smála se mi do taktů.
Do taktů bez taktových čar,
s předepsanou osnovou,
Včerejšek se mi nepoved
Na včerejší akci se všichni těšili. že prý to bude super. I já se těšila. Ale pak ta zpráva: Nemůžeš u mě spát.
Tak už to skončeme
Je to už kolik hodin,
co bodali jste mě do srdce.
. stále ještě krvácím.
Tak proč to neskončíte.
Trochu na měkko
Bylo krásně teplo
a na nebi vycházely první hvězdy.
Ve vzduchu byla spousta pocitů.
Každý v tu chvíli někam patřil.
Tohle už nikdy
Těšilo mě, že mě chceš.
A snad abych si něco dokázala,
jsem se nechala rozmazlovat tvými dotyky
a nemyslela na to,
To je tím hnusným počasím
Kdybychom nejedli ty pomeranče,
tak ten strom neskácejí
a teď jsme mohli klidně lyžovat.
A není to k smíchu,
...ale chyba je v tobě...
I když je to už čtyři měsíce
a vše mělo být dávno zapomenuto,
stále se mě to dotýká.
A vždy, když si přečtu
Neměla jsem Tě zvát
Všecko se to pokazilo,
když jsem Tě pozvala na pivo
a ty jsi řekl možná
a myslel tím,
...ale ten seriál nemám ráda....
Nevěděla jsem,
jestli chci, abyspřišel,
ale byla jsem si jista,
že tam budeš.
Asi bych už neměla, ale...
Asi už neexistuje možnost,
že bychom mohli být spolu.
Ale já v to pořád doufám.
Od mala měučili,
Hlavně nespěchat
Bylo směšné,
když jsme dnes šli do školy
tím pomalým krokem
s výmluvou,
No a jinak asi nic
Vodní dýmka
s příchutí meruňky
a pár divnejch lidí.
Několik objetí s neznámýma,
Sněhulák
Postavíme sněhuláka.
Hurá, hurá.
Konečně jeden super nápad.
A jak se chytl.
Nesnáším holuby
Seděla jsem na židli,
a koukala se z okna
Ty ses koukal na mě
a při tom jsi mi posral parapet,
Bez pastelky
Na stole ležely čtyři tužky
ačerný fix,
ale pastelka žádná.
Tak čím jsem kruci
To jste si dovolila dost
Smála jsem se,
i když to vůbec
nebylo k smíchu.
A vy, slečno,
Prostě pohoda jazz
Vůně čaje a
zvuky bubnů.
Polité kalhoty a
záchvaty smíchu.
Už nikdy více
Oči zalily slzy
a slyšet bylo jen prázdné polknutí.
Srdce divoce bušilo
a tělo se chvělo bolestí a smutkem.
Někdy tak a někdy jinak
To triko Ti vážně nesluší.
Slyšíš.
A ten Tvůj pozdrav,
přezíravý pohled
Jen blázni se radují
Sněhové vločky tancují kolem,
kolem, kolem, kolem dokola.
A vítr fouká mi je do tváří.
A všude je světlo a teplo
Chci
Chci být zase tou šťastnou osobou,
chci se smát a tančit
a starosti házet za hlavu.
Chci, aby smutek nebyl smutkem
ničemu nerozumím
Lol, co jsme ti udělala.
Lol. proč.
Proč ta ironie.
Nejde to jinak
Stejně seš svině.
Nic jiného o tobě říct nejde.
Snad jedině ještě:
hovado nebo hajzl.
Nechci se vracet
Byla jsem jen malá holka,
která Tě bezmezně obdivovala
a vzhlížela k Tobě
a Tvůj úsměv pro ni byl jako pohlazení.
Zdvořilost se někdy nevyplácí
Vrací se pán pozděodpoledne z práce. Autobus mu jede až za 15 minut, a tak se rozhodne zajít na čaj. Sedne si ke stolku a čeká na servírku.
Co si dáte, pane.
Pach beznaděje
Zase jednou cítím
tu sžírající samotu,
ten pocit,
že ani přátelé nejsou mými přateli.
Polévka v sáčku není vůbec špatná...
Stačí pár kroků do nejbližšího obchodu a věta:
"Polévku v sáčku, prosím. "
"Nudlovou nebo hovězí. "
"Hovězí s nudlema nemáte. "
Vlak do pryč
Procházíš se po chodbě,
na sobě zelené triko.
Jen se hezky usměješ,
pohodíš hlavou
Poznání
Tak dnes, vážení,
je mi 16 let.
Moc na to,
abych ještě věřila pohádkám
Na "entou"
Nenávidím tě za to,
že říkala sis kamarádka
a házelas mi klacky pod nohy.
Nenávidím tě za to,
Tobě
Tobě, která s cigaretou v jedné
a lahváčem ve druhé ruce
objímáš a líbáš lidi na potkání.
Tobě, která dokážeš lhát lidem do očí.
Na dně
Jako tsunami - ta ničivá velká vlna,
přišla jsi ty a vzala mi všechno.
Mé sny, touhy, smích a chuť do života.
Shodila jsi mě do propasti,
Příště budu stavět z cihel
Není to tak dávno,
kdy sebezstarostný smích ozýval z mých úst.
A není to tak dávno,
kdy sny byly na dosah ruky.