Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seMůj den v metaforách
Autor
cherubinka
Uhádnete, co všechno se mi stalo 19. září 2004?
Probouzím se, hraje rádio. Už půl hodiny.
Zaspala jsem!
Čas běží rychleji. Vše běží rychleji.
Navzdory klidné ráno.
Padají klacky, ale stíháme. Láska na mě shlíží.
Můj číselný rozklad – poznávám se. Výměna stříbrných talířků, vyjedené melodie a obrázky. To až později...
Dvojici štěstí? sežrala plastová zlodějka. Ukradla. A nevydala vědění.
Jsem pošťačka a křeček s čárkou energeticky chrčí. Cizích 7%! netuší divný pocit v nafukovacím baloně (ještě mám dost času) mého těla... Ukojení z udušených těl...a mrkev pláče.
Klid a vyrovnání, jen bílé šrámy války černých látek se míhají kolem. Samčí a samičí buňky se hledají a chodba duní výstřely kříd. Ámos se kroutí v hrobě...
Potkala jsem na chodbě čarodějku. Měla vlasy spletené z hádků. Rozeklané jazýčky šeptají tajemství...
...
...
Nabídka k lesbickému sexu chvíli před hodinou životavědy. HOUBY! (Kam zmizela poetika?!)
Mám nasazovacího ptáka, jen zkus. Večer. Jsem kurva, mrdej mě! Slečna chlupatého záchranáře s rumem bez ýn se laškovně chichotá. Je vážně kurva?
Kurva! Tak nazveš svou otázkovou lásku. Všichni ji máme rádi, když se neptá.
Dubový list v housenčině cvakátku. Uschlý. Kéž by uschly i vlhké koláče! Rozhrkaný svět.
A doma čeká oves. Pak půlhodinové nanebevzetí a než se naděješ, slyšíš ticho (když nepočítám bláznivého neojanka).