Místo těch třešní

hezké příměry...popravdě já Skácela moc ne..takže v tomhle jsem v klidu:-)

Rivka: proč tolik námahy na mne ubohého primitiva ;o))) btw. Napadlo mne, že bych Ti napsal kritiku, proč je tvá kritika kritiky špatná, ale kritiku nějakého dalšího hermittova díla. To aspoň bude mít nějaký smysl.

Miroslawek: :) A to mě by to zase moc zajímalo:) Ostatně - myslíš si, že když někdo kritizuje něčí názor, smysl to nemá? Ouha, tak to se Darwin mohl jít se svou teorií vývoje druhů zasklít:))) Připouštím, že se třebas mýlím - ale za zbytečné to rozhodně nemám:) Už proto, že si nemyslím, že bys byl ubohý primitiv;) Tož, jestli můžeš a chceš napsat, proč se pletu, ráda bych si to...:)

Tak přislíbená "kritika" kritiky (lépe řečeno, byla to výhrůžka):c) - hermite, omlouvám se, že se Ti takhle pod dílkem... Miroslawku - původně jsem si sice chtěla dlouze řešit, jak a proč nemáš pravdu, leč pak jsem našla milý citát (neboli - opět to někdo řekl lépe a o mnoho let dřív).:) Takže - "Existují sbírky matematických úkolů, úkoly v nich jsou roztříděny popořádku. Jedny úkoly s rovnicemi o jedné neznámé, dále úkoly s rovnicemi druhého stupně. Na konci knihy jsou odpovědi popořádku ve sloupci: 4835......5 beranů 4836.....17 vodovodních kohoutků 4837.....13 dní 4838..1000 slanečků Chudák je ten, kdo počne se učit matematice přímo z odpovědí a snaží se najít smysl v tomto úpravném sloupci. Záleží na úkolech, na chodu jejich řešení, ale ne na odpovědích o sobě. V situaci člověka, jenž chtěje se učit matematice studuje sloupce odpovědí, jsou ti teoretikové, kteří v uměleckých výtvorech zajímají se o ideje, o závěry, ne však o stavbu díla. V jejich hlavě se děje toto: romantici = náboženské vzrušení Dostojevskij = hledání Boha Rozanov = sexuální otázka rok 18.. = náboženské vzrušení rok 19.. = hledání Boha rok 20.. = sexuální otázka rok 21.. = přesídlení do severní Sibiře Ubohý je spisovatel, jenž se snaží zvětšiti váhu svého díla ne propracováním jeho chodu, nýbrž velikostí "odpovědí" na svůj 'úkol'. Jako kdyby úkol 4838 byl větší a důležitější než úkol 4837, protože v odpovědi na jeden z nich stojí 13 a na druhý 1000 slanečků. ..." Uzavřu - vytýkat básni její "jednoduchost", to, že po ideové stránce nepřináší překvapivou pointu, je poněkud podivné... V básních přece nejde o pointy - od toho jsou reklamní slogany:) Pozornost se tu (dle mého skromného mínění, a taky jsem to někde četla):) má soustředit na slovo samotné. Taky nic ve zlém. (btw, použitá literatura je JAKOBSON, R. Konec básnického umprumáctví a živnostnictví. in: Poetická funkce. Praha, 1995 /on tam sice cituje Šklovského, tudíž bych to od něj správně vlastně takhle přejímat neměla, leč zdá se mi být výstižný a pro tyto potřeby dostačující:) /)

Av.

tohle je (vzhledem k úrovni jiných tvých dílek) docela špatné ... od prvního verše vidím Tvé tvůrčí úsilí a záměr jak na talíři ... vím (nebo aspoň zřetelně tuším), jak bude básnička pokračovat i co se stane a jak se to stane. Tak trochu upracované a zjevně odhadnutelné, nepřekvapivé. Dáváš mi málo prostoru pro fanatazii a málo myšlenek pro zábavu mozku. Ovšem poslední verš se Ti docela povedl. juj, to jsem byl zlý ... tak, nic ve zlém

fakt jsi byl :o)

Možná, že .. svedlo mě to !!

Hermitovi napíši soukromě, bude-li chtít:-) Což jsem měl udělat hned a ne tady veřejně plácat polověty a čtvrtmyšlenky. Nic na to nemění ovšem fakt, že ta básnička je nádherná!

Za básničku...*

Všem díky. Print: napiš!

Všichni jsme blízko... *

V jiny den me to neoslovi. Dnes ano. Dekuju.

asi mam dnes utlum :)

....bravo!!!!!* *!

ten konec !!! PANE !!! JO ! *!

Dobré, ale čichám v tom trochu Skácela. Poslední verš je tam zbytečný - asi jako bys osladil čokoládu. Jinak opravdu dobré!

Vyjan: Dík. Když jsem to psal, tak jsem Skácela hodně četl a ten vliv tam asi opravdu je znát, to uznávám. Co s tím? ?:-|

Ale chlapci... Co jste si tím vlastně řekli? A proč?

Print: Vyjan odhalil to, co já jsem si nechtěl přiznat, a v co jsem tajně doufal: že to nikomu nebude připomínat Skácela. (Nic jsem od něj neopsal, to ne.) Poslední verš v té básni nechám, ale takovéhle kritiky si smrtelně vážně cením. Takže mě to řeklo hodně. Opět poučení pro mě: jít si svou cestou. Básničky, co jsem sem posílal v poslední době, jsou staré asi tak pět let. V tom, co píšu teď (občas), jsem asi svobodnější od vlivů zvenčí.

Dost dobře nerozumím slovesům: odhalit, přiznat, doufat, připomínat... Je to o vině? O trestu? O nápravě? O poučení? O svobodě? O vlivech "zvenčí"? Svou cestou? Smrtelně cením? Řeklo hodně? Hm... To je pro mě těžko směnitelné...

Print: Promiň, asi jsem se nevyjádřil srozumitelně. 1. Mám hodně rád Skácela. Jsem dost senzitivní, takže když na mě něco takhle působí, podvědomě píšu trochu pod tím vlivem. V tom asi nejsem vůbec sám. Prostě: nešel jsem tak úplně "ve svých botách". 2. Vyjan to poznal, napsal to a tím mi připomněl: jdi si svou cestou, piš jenom tak, jak narostl tvůj vlastní zobák, nekoukej se, jak to píše soused v lavici. Proto jsem za to vděčný. A vůbec za každé nakopnutí. A že jich potřebuju dostat! Tak. Rozumíme si?

Ne... Nerozumím ti. Ale když už je to tak, pak spolehám na tebe, že pochopíš, že je to můj problém a ne tvůj!:-)

ale klucí klíd jinak se mi to děsně líbí Hermit:taky miluju Skácela, ale vážně mě to nenapadlo, ovšem já bývám roztěkaná

*!asi si budu muset přečíst Skácela:o))) jestli je tak dobrej jako ty tak se moc těším...(aneb různé úhly pohledu) Printe: když jsem u toho komu kdo koho připomíná... mě si svými připomínkami připomněl okřídlené učitele z knížečky "Nikdo není daleko" ... a to že ti to píšu samozřejmě nic neřeší jak už to u slov bývá.