Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Jsem strom

26. 02. 2005

1839

Autor

ankoria

stromům.....

postamble();

Jsem stromem co v polích stojí

A v dáli kostel tiše zvoní

Když den letní v mácích rozkvétá

Má touha a svůdná nahota

Míza prýští těla lakota

Když svět kolem v klínu ráje usíná

Tělo vrásčité ve větru se klátí

Když zem rozkvetlá mě svádí

K vášni bez hříchu co Bůh láskou zval

Čas se naplnil kat můj přichází

a slunce když v karmín zachází

tělo mé pod sekerou se svíjí a sténá

Až se stanu prachem co větru zavoní

Když tělo mé plamenům v obět dáš

Až vůně svobody tělo tvé ochromí

Vzpomeň pak na stromy které znáš…

postamble();

Celebrian

01. 03. 2005

Dát tip

zkus nerýmovat a bude to víc fajn :-)

hezka je posledni sloka (nebo jak tomu -vy- umelci rikate:)...inac hezky vyjádrena myslenka, jen mne prijde, ze nekdy ty verse tak trovchu srazeji cely ten vytvor - stoji - zvoni ..to je tak trochu rikanka...ale inac...abych nehanil...libilo