Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seČas zkoušky
22. 11. 2000
2
0
5114
Autor
Merle
Občasný zbloudivší paprsek si pohrál se spárou ve zdivu, zaprášenou pavučinou, nebo začouzeným držákem na pochodně. Ale nebylo to ono. Ani přebíhající krysa už nedokázala vyvolat víc než jen lhostejnost.
"Kde je doba leskle bílých zdí, kovových střech, okenních tabulek a zrcadel?"
"Kde jsou následovníci somnambulové?"
"Kam zmizeli strašní vlkodlaci?"
Ani pes dnes nezavyl na kulatou tvář. Úplný měsíc se zachmuřeně stáhl za řídké mračno.
Najednou přeci jenom něco způsobilo alespoň letmý dotyk zájmu. Vyslané proudy světla se vrátily se zprávou o čemsi neobvyklém.
Ano, tam před tmavou siluetou hradu se rozsáhlou zahradou pohybovala jiná, nesrovnatelně menší. Lidská…
Vyslaná světelná sonda se zabořila do hlavy, a velice jemně se napojila na předivo lidských myšlenek…
"Teď vlevo, za ten keř. Pomalu."
Levou rukou s chráničem před sebou jako třetí oko, pravou připravenou na rukověti krátkého meče. Zadní nohu natočenou k odrazu…
"Neměnit výšku těžiště. Rytmus… jen nevypadnout z rytmu."
"Pozor na pohozené větve… a pasti! Musím se soustředit. Musím se stát součástí tmy, a jako ona se hýbat. Nepozorovaně. Jen tak přežiju dnešní den. Možná…"
Možná že to vypadalo, jako zbytečná opatrnost ještě před vstupem do labyrintu, ale u mistra Wylera se snadno mohla vyplatit.
"Proč zrovna já jsem musel dostat toho nejzáludnějšího auditora?"
"Jako bych slyšel to jeho oblíbené: Pane Kylane, drobné detaily! Bez pozornosti pro drobné detaily velice brzy zasytíte supí břich!"
"Někde tu něco musí být… nástraha, nestvůra, nebo najatý žoldnéř. A nebo všechno z toho." Pomalu se blížím ke vchodu do zahradního bludiště. Přede mnou už je jen deset metrů nekrytého prostoru.
"Do psí řiti! Zatracenej úplněk. Každej můj pohyb bude snadno vidět!"
Podrobněji prozkoumal okolní prostor. Opravdu, jakési bludiště vytvořené z křovin a popínavých růží. Ale nezajímavé. Bez jezírek, bez fontánek… bez mramoru soch či staveb. Vnímal sice malinké množství kovu, ale ten byl ukrytý a začerněný. Hloupá stavba hloupých tvorů…
Už aby to bylo za mnou! Pořádně to se zbytkem hnízda oslavíme. Ale nejdřív zajdu za Lucilou, a vášnivě se pomilujeme. Je tak nádherná, když její sladké tělo rámuje jen noční obloha. Ne, až se mi dnes vrhne do náruče, nebudu čekat… Rovnou jí vyhrnu šaty nad pas, a…
Ztráta rovnováhy doprovázená svistem na hranici slyšitelnosti. Okamžitý výskok z pokrčené nohy a ve vzduchu sbalení do klubíčka. Úder do nohy mě srazil na bok. Máchnu rukou. Dorovnám to… ne. Těžký dopad na záda. Dech, jako hřebík zaražený do nebe, ostrý kámen proříznul levou ruku až k předloktí. Od pánve dýky bolesti trhají tělo. Mučenou myslí proběhne vidina smrti.
"Klid, jen klid…"
"Noha! Rychle… nic necítím. Jed? Ne, je v pořádku. Šipka z kuše zasáhla jen podpatek boty, a jinak nezpůsobila ani škrábnutí."
Krátký závan úlevy.
"Štěstí dnes stálo při mně. Ale už se nesmím se rozptylovat. Soustředění. Ano, jen vzít zrcadlo ze středu, a rychle zpátky…"
"Zrcadlo?? Kde… ve středu bludiště!"
Rychlý průzkum odkryl prostředek labyrintu, ale nic se zrcadlovitou podstatou. Podrobnější pátrání odhalilo předmět na podstavci, skrytý bariérou černé látky. "Ano! To musí být ono! Jen jeden paprsek o něj zlomit. Jeden odlesk promítnout a osahat tak pár temných koutů…"
"Pospěš si člověče! Zvedej se! Noc ti prýští mezi prsty… Jdi!"
Postava se pomalu zvedá, a vyráží. Přímo z ní čiší ostražitost, tu a tam popíchlá jehlou bolesti. Ale její pohyb neztratil nic na plynulosti a ladnosti.
"Špatně, máš jít napravo! Taková oklika. Doleva… teď! Rovně… Druhá vpravo… Nebraň se hlupáčku, povedu tě."
Konečně neslyšně vchází do centrálního kruhového prostoru. Ale u zrcadla stojí další zahalená postava! Kdo je to?
Prudká sonda jí naráží do hlavy…
"Áá… Za mnou!"
Odskok, přemet a při dopadu v půlobratu vyletěl meč z pochvy.
"Kylan!!"
Zaváhal… Já ne. Rozmazaná šmouha čepele se sykotem opsala krátký a smrtící půlkruh. Oddělená hlava se rozevlátě vznesla, aby po strmé křivce klesla k zemi. Pojící karmínová stuha se rozdělila na dvě. Vzduchem zavířila křídla z vlasů. Chvíli se, v bláznivé piruetě, otáčela na podlaze, než se s kolébáním zastavila očima k nebi. Obličej měl stále ten nevěřícně udivený výraz… Teprve teď, jako by si tělo vzpomnělo na svoji úlohu, s jistou vulgárností a neúhledně, složilo se na zem. Rozhozená ruka, jako by parodovala vyčítavý pozdrav. Bez hnutí.
"Zrcadlo!" Tři rychlé kroky. Sotva minuta, a past na podstavci je zneškodněná.
"Nebylo to až tak těžké. Zítra to se zbytkem hnízda pořádně oslavíme…"
"Kylan! Proč zrovna Kylan…"
Třesoucí se rukou strhla Lucila sametový přehoz. V odhaleném zrcadle se odrazila tolik milá tvář…
ANO! Byla to dobrá noc…
ještě trochu jsem to změnil (i trochu na začátku), ale víc už to fakt nejde...
Merle já ti řeknu, v čem já vidím problém. U té druhé proložené části nějak nepoznam, že to najednou píšeš z pohledu Lucily. Tedy aspoň myslím. Tím se pochopení pointy značně zkomplikuje.
Laď: každopádně by mělo bejt jasný, že je to někdo jinej... že je to ženská, a vůbec Lucila až na konec...
Myslím, že teď je tam stop až moc... nemůžu si pomoc.
"Kam zmizeli strašní vlkodlaci?"
Když víme, že se bude vraždit, nenachomýtáme se, nevyjeme, sedíme v doupěti u televize :-)
Ale ty bys rád věděl jestli jsem to pochopil? Myslel jsem si, dokud jsem si nepřečet odezvy, že v bludišti se plíží vlkodlak, my a bratranci máme milé tváře.. :-)
Dobrá, upravím předposlední větu, aby to bylo jasnější.... já si myslel, že to jasný je.
Souhlasim ve všem s Regisem. Napadlo mě přesně to samý. Když se přiznal on, mohu taky přiznat, že pointu si jen nesměle domýšlím. :-) A děj je opravdu trochu nejasný. Možná kdyby to bylo nějak delší, že bych si to nakonec dala dohromady. No prostě na Merlítka musim bejt náročnější. Těch tipů stejně bude mít dost. :-) Možná to ale nechápu jen proto, že nečtu fantazy. :-(
viz Regis...
btw, pointu snad znám neb logicky v takovéhle povídce prostě jiná být nemůže, že?
)0 regis a vetsina ostatnich rekla za mne..ale pro mne ani uprava posledni vety k jasnosti nepomuze..Psane je to ale opravdu dobre, jenze bych v tom poznal tebe jen podle te zaliby.. co pristi dat trochu vic i vtipu..)
Hmm není to špatně napsáno i když na můj vkus moc poeticky na povídku. S tou pointou se přidávám na stranu nechápajíchích.
po změně
čéče stále nic ...asi mi chybí něco okolo něco co tu není (?)
Kdo mi to vysvětlí když to chápete?
Co na to říci? Zajímavý nápad, řemeslně dobře zvládnuto, ale na tip to, Merle, temtokrát asi není...
Hu, pár syntaktických chyb (e.g. Prudká sonda naráží do hlavy), něco málo šýlené interpunkce. Nápad asi není špatný, ale není jasný a dostatečně úderný. Snahou po svižném ději se pojinta poněkud úplně vytratila, jak šmouha po jaguáru, který se kolem škodověnky prohnal po dálnici. Pointa... ahem, ani jsem si jí nevšiml nebo hůř, ani jsem ji nepochopil.
Ovšem popisy akcí jsou skvělé (ony texty kurzívou). Texty ostatmí nejsou moc jasné... ale to může být i tím, že jsem připohlouplý... ;-)
Na tip to není, ale jako prvotina, jež by si zasloužila dopracovat je to DoD... :-)))
Hu, pár syntaktických chyb (e.g. Prudká sonda naráží do hlavy), něco málo šýlené interpunkce. Nápad asi není špatný, ale není jasný a dostatečně úderný. Snahou po svižném ději se pojinta poněkud úplně vytratila, jak šmouha po jaguáru, který se kolem škodověnky prohnal po dálnici. Pointa... ahem, ani jsem si jí nevšiml nebo hůř, ani jsem ji nepochopil.
Ovšem popisy akcí jsou skvělé (ony texty kurzívou). Texty ostatmí nejsou moc jasné... ale to může být i tím, že jsem připohlouplý... ;-)
Na tip to není, ale jako prvotina, jež by si zasloužila dopracovat je to DoD... :-)))
Vtáhlo mě to, je to skvěle napsané, dobré výrazy, krásně zachycený pohyb a spád, pointa se tam podle mě mihla, i když popovídat jsem si s ní nestihla :o)
K těm chybám, co zmínil Regis, navíc ještě upozorním na jemný rozdíl mezi slovy rukojeť a rukověť (rukověť je psaný text) a už přestanu hnidopišit, celkově se mi to spíš moc líbí :o)
Napsané je to dobře, jenže nevím kdo je to Kylan a proto mi snad uniká i pointa :o(
Vzpomínáš na Atlantidu?
A myslím, že zrodil se vůdce, udal směr a všichni ho následovali. Měl sílu a v jeho slovech zavládla...
A zrodil se nový prozaik. :o))