Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seV hrdle
16. 07. 1999
2
0
2752
Autor
AHED
Všechny ty zrůdy kolem
Mi najednou připadaj krásnější
Když se stahují
I stíny jsou světlo
I tma je moje světlo
Světlo které mě nakonec zavede k tobě
Ale teď
Teď tu sedím a pláču pro vás
Moje květiny tak zvadlé a suché
Jako oči chlapce kterého jsem miloval
Jako oči dívky kterou jsem miloval
Jako oči tvoje
Na které už jen vzpomínám
Jen vzpomínám
Zas jsou mi blíž
Ještě nejsme mrtví
Tak zas jen sedím
A počítám poslední drobný který mi zbyly
Chtěl bych abys mi podal ruku
Všechny bych tam nasypal
Chřestily by láskou Tou k tobě
Do trávy a z trávy ven
Můj opuštěný sen
Zas jsou mi blíž
Ještě nejsme mrtví
Všechny ty zrůdy kolem
Když se stahují abych je políbil
Všechny je
(Tě)
Miluju
..rozhazujem okolo sebe jenom drobný.. drobky sebe.. proč? abysme si zbyli? abysme nepřekrmili? aby zbylo dost pro všechny?
Taky bez komentáře:-) Na tohle snad slova, která by byla "dost" ani nejsou...
mám strašnou touhu nějak vyjádřit to co cítím, ale nevím jak. Jak vyjádřit žár v srdci? Jak vyjádřit slzy? Jak vyjádřit cit? Tys to dokázal. Já jsem jen ubohý žák. Jako slepec jež popsat chce duhu Tvého díla.