Písmák Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seNetvor
09. 04. 2005
3
0
795
Autor
Veremma
Cítím, že pomalu mě opouští chuť k životu.
Cítím tu hořkost nenávisti k netvoru.
K netvoru, který sídlí ve mně
a z mého života dělá pohromu.
Bolí mě pomyšlení na to
komu ubližuju pomalu.
Jsou to Ti co mě mají rádi
a chtějí mi pomoci.
Rodiče, kamarádi utečte
dokud je vám pomoci.
Utečte a zapomeňte
ať se vaše rány zahojí.
Lži a smutek je má druhá tvář.
Se strachem a žalem se kamarádí.
Ve vašich očích už vidím
záblesky odporu.
Máte tam taky tu nenávist
k mému netvoru.
Odpusťte mi
nedělala jsem to ráda.
Ale i když jsem se ho zbavila
ta cesta za váma je pro mě už zavřená.
netvor ve mNNNě....ale na zavřený cesty nevěřim. ZAVŘENÁ C E S T A
JE TOTIŽ, DÍKYBOHU, ÚPLNEJ NESMYSL..MŮŽE BEJT PŘEHRAZENÁ, S PŘEKÁŽKOU, ALE DÁ SE PŘELÉZ.....!!!!!
vím o čem mluvíš...já svého netvora neopustil , neutekl před ním spoutal jsem ho řetezi a bojuji s ním aby nezapoměl...