Parková & Biochemická

Tak tyhle dvě povídečky navazují na Cestovní a Tramvajovou, hlavně délkou a stylem. Původně jsem chtěl napsat něco jako SMS povídky (zamýšlel jsem na každý týden jednu), každá povídka by měla do 777 znaků, dala by se rozesílat známým k narozeninám nebo jenom tak, pro radost. Dnes už mi tento nápad nepřijde tak zajímavý jako kdysi, ani nevím, do jaké míry by to bylo technicky proveditelné. Povídek mi ale bylo líto, tak jsou tady; pokud se někomu nápad s SMS povídkami zalíbí, ať dá o sobě vědět, třeba se k této myšlence za čas vrátím.

Parková Už několik hodin sleduji ze svého důmyslného úkrytu ve křoví hrající si děti. Ano, můžete mi namítnout, že svůj volný čas mám využívat efektivněji - že můžu pomáhat stařenkám s nákupem, okopávat ředkvičky, uvažovat o duši nebo vytvářet elixír věčného mládí. Uznávám. Ale přesto už několik hodin pozoruji hrající si děti a nevím, jak se zbavit tohoto hrozného zlozvyku. Nejde mi to hlavou ani srdcem. No nic, s nákupem cyankáli a trhacího kalendáře posečkám ještě měsíc. Biochemická Petr byl obyčejné dítě ze zkumavky. Narodil se tam a pomalu rostl; stěhovali ho do stále větších a větších zkumavek a až mu i ty největší zkumavky byly příliš těsné, přišly na řadu baňky. Petrův růst však pokračoval dále. Jednoho dne si uvědomil, že ho tento způsob života vlastně vůbec nebaví, a tak vyskočil a odešel do školy.

---