Atlantida

                       ATLANTIDA

  Deník dne 20.11.2221:

  -Dnes jsme objevili malou kovovou skříňku. Kov neznámý. Původ neznámý. Obsah neznámý. Lokace: přibližně 30° severní šířky a 35° 28' západní délky, v hloubce 3320 metrů.

  *********

  Uskutečnili jsme objev, o kterém jsme se jen mohli domnívat, že objevem je.

  Pouze můžeme děkovat, že se tyto věci nemusí předávat Bruselu, jelikož se takovýmito nálezy nepočítalo, a tak jsme jakožto nálezci odvezli náš objev do Prahy.

  V Praze jsme bez mála měsíc tápali, co vlastně náš objev je zač. Nutno podotknout, že bezúspěšně, za to se nám povedlo skříňku otevřít.

  ********

  Deník dne 17.1.2222 :

  -Skříňka byla otevřena. Obsahuje neznámé texty a no jak to říct, cosi, co bychom mohli nazvat vysílačem, jelikož to vyzařuje elektromagnetické signály v periodických intervalech se měnící, materiál opět neznámý.

  ********

  Deník dne 20.2.2222 :

  -Text rozluštěn, je to vzkaz:

  ,,Lidé jsou ubohou civilizací, trýznící tento krásný svět! Jakožto nejvyspělejší civilizace, bohužel lidská, s nejrozvinutější filosofií, jakou, kdy tento svět pod tyranskou nadvládou, spatří.

  Budete nás nazývat mýtem a legendou, Atlantidou!

  Poznali jsme zákoutí od, historie po futurii nebo jak byste mohli nazývat pohled do budoucnosti, vlastně jak jsme poznali, tak to ještě dnes nazýváte utopií, jelikož se držíte vašeho relativismu, což je holý nesmysl, ale budiž!

  Jen jsme vám chtěli říci sbohem!

  Už tady dlouho nebudete! Už tady dlouho nikdo nebude!

  Do dvou dnů vystoupí "Atlantida" zpět na Zemi a zbaví svět tyranie! Zbaví ho života! Zlomí vás ve vlastní hlouposti!"

   ********

  Během několika minut už jsme žhavily linky na Ministerstvo obrany.

  Věci se dali doopravdy do pohybu.

  Spočátku, několik hodin, nám nevěřili a pokládali nás za blázny, ale po prozkoumání Atlantiku se věci pohnuli.

  Bylo to poprvé za padesát let od třetí studené války mezi Ruskem a USA, kdy opět tyto státy zasedli za jednací stůl.

    *******

  Seděli jsme v laboratoři, celý náš, sedmičlenný, tým a vedli debaty, na čem se dohodnou.

  Po celou dobu byl Atlantik neprodyšně uzavřen.

  Nic nás nenapadalo.

  Snad jen, že se pokusí Atlantidu vymazat z map, v kterých ani nebyla.

  Né to nemohli, to by vědci nepovolili, dokud Atlantidu neprozkoumají.

  Nebo mohli?

  Nebyli jsme si ničím jistí, ale jediné, co nám zbývalo, bylo sedět a debatovat se založenýma rukama.

  Bylo to na nás moc vysoko a neměli jsme ani jako nálezci nic, co do činění s nastalou situací.

  Byla položena spousta otázek, ale nebyly k ničemu pouhé polemiky.

  Jediné, jak mohli vymazat něco tak velkého, bylo vyslat tam několik jaderných střel.

  Nakonec to bylo řešení, na kterém jsme se shodli všichni, ale jak zamaskují okolo desítky jaderných střel, to nevěděl nikdo.

  Nejspíš to ani zakrýt nemohli.

  Nebo ani nechtěli?

  Jak věděli Atlantiďané, že to přijde zrovna dnes?

  Jak si byli tak jistí?

  Jak nám to mohli jen udělat?

  Proč?

  Futurie? Opravdu viděli budoucnost?

  Pak ale museli vědět, že budou provedeny protikroky?!

  V televizi právě vysílali prohlášení obou hlav států. Přiznali odpal tuctu jaderných střel.

  Další záběr byl na startující ruské a americké střely.

  Museli to vědět!!

  Oni to naplánovali!!

  Pobřeží se právě evakuovala, před smrtícími vlnami, které se "chvíli" po dopadu měli přiřítit k oboum pobřežím.

  Proč by to dělali? Proč, když věděli, že je zastavíme?

  My je nezastavíme!!

  Oni museli počítat s naší obranou!! Jak?

  Zlom!!

  Zlom!!

  To je ono zlomí nás v naší hlouposti!!

  Počítač projel simulace.

  Nezjistil nic než ohromné vlny a ostrov, který zmizel navždy!!

  To není možné?!!

  Oni s tím museli počítat!! Museli!!

  Hlavou mi projela poslední beznadějná myšlenka.

  Simulace bez ostrova!!

  Bomby dopadly na místo určení, ale po té ještě klesli pod oceánskou hladinu. Exploze narušela místní tenkou kůru, litosférické desky se nečekaně pohly. Spíše poskočily. A dál!! Vlna ženoucí se po povrchu i pod povrchem. Erupce sopek milióny let vyhaslých, praskání zemského povrchu, vyvěrání magmatu. Možná, že by to někdo přežil, ale následky? Snad jen pár bakterií.

  Opět se rozžhavily linky!!

  Stop!!

  Stop!!

  Zastavte to!! Je to iluze!!

  Ozýval se jen smích...smích dunící naší laboratoří, myslí i dušemi!! Smích!!

  Stékaly nám slzy po tvářích, ale na druhé straně zněl jen smích!! Neúprosný, krutý, neoblomitelný smích!!

  Po několika minutách smích utichl!!

  Bylo pozdě!!

  ************

  Otočil jsem skříňku a zaslzeným zrakem četl písmo, na které jsme zapomněli. Bylo na druhé straně! Stálo tam onou cizí řečí 2713!

  Oni to věděli!!

  Vlastní hloupostí!!!

  Proč?!