Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seLSD
01. 05. 2005
2
0
1690
Autor
Sasinka
Sypou se sypou
Perličky bílé.
S úsměvem útrpným
Je polykám,
Zapíjím
Krví květin, pohřbených
Na sklech oken
Mého pokoje.
Kopu si imaginární
Jámu lvovou.
Jen ještě hledám lvy.
Padají z mých rudých
Rtů až někam do hlubin
Pomněnkových očí.
Kalí se a já je nenacházím.
Ruka bez prstů,
Co nabídla mi kříž
Teď pláče.
Ale což?!
Já kopu dál.
Oči v sloup.
Ztuhlý úsměv.
Bílá.
Rty však krvavé.
Ležím.
A vesele si přeříkávám
Tři písmena na svém hrobě.
L, S, D.
Slůůůníčko
03. 05. 2005
rychly spad ale nehnevaj sa to my nechceme pre nas a dufam ze hovorim aj za teba je ovela dolezitejsie LAP (love and peace)
Jen ještě hledám lvy.
Padají z mých rudých
Rtů až někam do hlubin
dobrej moment, to se musí nechat
nevím_kdo_jsem
01. 05. 2005
...dobře "vžitý" (ne vodpozorovaný, bacha), vod tebe....dneska se každej moula vohání sloovem "empatie" a tááák........v tomdle vobrázku to vcítění je, ať už se s ní dělo, co dělo.....
to inlajn: ono občas to prostě přijde ... a nedá se s tím nic dělat .. a je jedno co je to za situaci ... ale vžene to do člověka něco ... co se musí "zužitkovat" .. :)
vžitý... to bohužel asi vystihuje
hm..., když to de dolu kopcom....dost děsný, zažil já taky teda....(a bouchlo to dost blízko)..