Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte sePták brunát
Autor
Evička
Lotova dcera
(Genesis 19, 30-34)
Lotova dcera jsem, nejmladší.
Vy, moje sestry, se s otcem těšíte,
tváře, zpit žárem sir, jizvou sešité,
šklebí ... Jak vzhléd mi na vnad šíř!
Zápachem vína čpí jeho smích!
Náhle jsem na řadě: už už drápe mi
po stehnech, v křovisku, divě, na zemi
sblácené spermatem Sodomských!
Odlesky plamenů divou lilii
vtíraj mi do nitra ... řežou tam.
Jediný pohled mě zapoutá
ve sloup jak matku mou Melancholii.
(U ní už Boží hněv utichá
v lhostejnost nicoty promíchán ...)
* * * * *
Lotts Tochter
Lotts Tochter bin ich, die jüngste.
Ihr, meine Schwestern, freut euch mit dem Vater,
Gesichter, wonnenselig vor Hitze, mit der Narbe genäht,
schneiden ...Wie sah er meine Reizenbreite auf!
Mit dem Weinesgestank prickelt seine Lache!
Auf einmal bin ich dran: Schon schon krallt er
an meinen Schenkeln, im Laub, wild, auf der Erde
beschmutzten mit Sperma der Sodomischen!
Der Abglanz der Flammen die wilde Lilie
mir in die Innere einreiben ... dort schneiden.
Ein einziger Blick fesselt mich ein
in die Säule wie meine Mutter Melancholie.
(Bei der schon der Gottesärger
in der Gelassenheit des Nichts durchgemischt
still wird ...)