Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seDoteky
12. 05. 2005
6
1
2615
Autor
Mioneo
Doteky
Dotknu se konečky prstů jen trochu touhy,
na chviličku na moment pouhý.
Dotknu se konečky něžně tvojí levé i pravé dlaně,
lehce teplem vábené pak i ty mé lehnou na ně.
Dotknu se jimi i Tvé tváře i ospalých spánků,
i vlasů oživlých v rukou vánků.
Dotknu se srdcem i toho tvého nesmělého,
dovolíš-li dát Ti kousek toho svého.
Dotknu se Tě lehce jako lístek spadlý z nebe,
dotknu se Tě ať víš že chci jen Tebe.
1 názor
plné touhy, napětí i trochu strachu... Krásně chvějivé, člověk to při čtení s tebou žažije... :)
Jejda to je hezké. Teď už rozumím Tvé poznámce k mému dílku. Máme totiž dost podobný styl. Tohle se mi moc líbí. To bych své milé taky rád věnoval (jenže to nenapadlo mě ...). TIP
malinka_hvezdinka
16. 05. 2005
Mám dojem, že části básní(všeobecně) se někdy odbývají v prologu.V poznámce jsem to popsal s nadsázkou.Jinak nic proti.t
Lovkyně černych perel :o) to bych rád věděl... co by jsi řekla třeba na Černou s bílou... kritik je málo a tak by stálo... za náhled do mejch dílek doporučuji ti Modré slůně a Sloní ůděl... :o) od redaktora hmmm =o) přeji mnoho polibků můzy jak na čelo, co s myšlenkou o na papír se záhy vpije, tak na srdce jež růži k těm slovům nakreslí...
Hlavně bych zrušil okno pro prolog.Kdyby se tam nosilo dříví do lesa ,tak nám Brazílie bude závidět.