Pssst!

Tiše…

Ostýchaví se vracejí,

pozvolna vylézají ze své skrýše.

Tak tiše!

Vždyť zas ve stínech svých se ztrácejí

a poletují stále výše.

No tak buď prosím chvíli tiše…

Udělej to pro mě a i pro sebe snad,

ač zní to jako nudné klišé…

…já chci ti něco ukázat.

Tak už zavři oči, hlupáčku,

těma je přeci neuvidíš,

a jako když spíš

a sníš

si lehni….ke mně blíž,

ale potichounku,

ať je nevyplašíš.

Teď poslouchej…

…už slyšíš?...

usmíváš se

a já vím, že i ty víš

jak šeptají si andělé…