horká voda

13. 5. 2005. l. Pavel Hloušek z Navi

polil jsem si ruku horkou vodou
tu jednu tu plesnivou po nočním snu nádhernym
po snu kterej mi otevřel oči zase dál krásnym
a plnym něhy sny jsou mé

sněhový korále v květnu si nosim rád protože
je krásný mít radost z dneška pro zítřek a pro noc
pro noc kdy mi znovu ruka zhnije pod hlavou a sny
mě připraví o rozkoš rána

heč mám rád čaj a vtrojmocnym něm se topim
pro probuzení kterýs mi slíbila vlastně pro
skutečnost že jsem ti to slíbil já kvak
kvak kváká denní pták kvak kvak

slunce se kutálí po stolku nočnim ve skvrnách
automobilovýho smilnění — z bible jsou nejlepší
cigaretty jedovatý trochu černí pro tebe když
obecný jsou ti všední přespříliš

ode mě... všechno... vadne prý předčasně hoře
přehoře hoře nad talířem protože padá a lítá v plamenech
bacha na ubrus moje zlatá paní — kousek snu rád
předkládám... asi pozdě prej na marách

říkaj— asi vědí o čem mluvěj přeci jsou fundovaní
ve vodě slyším zase hlasy bolesti z protrženýho bubínku
spíš klidně anebo naopak prej — byla blbost myslet si
že to přežiju nezměněnej...

---