Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seShrben
18. 05. 2005
3
0
1826
Autor
leenai
Malíčkem vyťukává
každý déšť
tvou vůni na
parapet
Oči schovals
do kávy
a svůj hlas rozsvěcuješ
za nocí
Choře mřu
jen pro teplo tvé krve
objímající lípy
v alejích
V prstech propletená
bezbrannost
tak dáví a já, já
zoufalá
plazím se popelem
Oč méně jsem
než budoucnost ?!
mráčku, já ti nevim, dyž já vážně choře mřu, protože ani mřít norm. mi nejde, ani to ne, i tohle zvládám jako zasr..ý nemocný
mrzí to, dši přehodnocovat nebudu, v tuhle chvíli je to pro mě příliš aktuální a jak to vidim, byla bych schpná tam ještě napsat chcípam... tak radš ničehož nic
:))
chces si vinutit mou kladnou kritiku? mas to uzasny! a to ti rikam od srdce
teď tě nějak nepobíram, já nepotřebuju kladnou kritiku, potřebuju norm. kritiku, řekla bych, že smysl to mít musí
a jestli mluvíš ironicky, hoď tam pls smajlu, ať je to vidět, su na psaný projev sarkasmu méně/příliš (záleží na situaci) vnímavá