Mlha

Ta neprostupnost za oknem mě zneklidňuje.

Jakoby existoval už jen náš dům: jasně osvětlený parník uprostřed oceánu mlhy. Po paměti sleduju známou silnici, je tam i když jí nevidím. Je tam a lucerny, které jí lemují vypadají dnes v noci jako oranžové bonbóny, co se zapomenuté začaly vpíjet do bílého ubrusu. Zbydou po nich jen oblé skrvny s průhlednými okraji. Mezi nimi neslyšně bloudí neúnavně jasné oči automobilů.