Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽal
25. 05. 2005
10
9
3262
Autor
Augustus
Když struny popraskají suchem,
když šíp je probodený duchem,
když se velbloud marně snaží dostat jehly uchem
ven
to navštívil mne žal.
Až psi budou lichotit kočkám,
až oheň neublíží vločkám,
až rozumu se v davu a štěstí pro lásku dočkám
jen
tehdy půjde zas dál.
9 názorů
Johann Wolfgang Mária Amadovič
31. 12. 2008
Děkuji všem za jejich názory, kritiky a tipy. Moc mne to těší a dává to smysl mému psaní. Mám pocit, že nejlépe mé dílko vystihla zana zana, neboť jsem se opravdu tak trochu snažil zaklínat.
Smím se zeptat, co Tě vedlo ke změně názoru, supizme?
Afranat: To řazení vyplývá z neobvyklého rytmu básně. Snažil jsem se, aby při čtení vynikl důraz na předposledním řádku obou strof, který se částečně přenáší do řádků posledních tvořících vyvrcholení. Také to souvisí s melodií, kterou se mi si při psaní této básničky instinktivně broukal.
Jediný, co mě tam tak něják chrastí v hlavě jsou poslední dva řádky:
jen
tehdy půjde zase dál
Jinak se má tam moc líbí třeba obrazy:
když se velbloud marně snaží dostat jehly uchem
ven
Až psi budou lichotit kočkám,
až oheň neublíží vločkám,
až rozumu se v davu a štěstí pro lásku dočkám
já dávám tip*
přijde mi to příliš umělé takové neosobní což vzhledem k tématu je veliká chyba
je to krásne ale veľmi pesimisticke,až zaklínajúce
akoby si mal vyhradne pravo vlastniť žiaľ
(t) za obrazy