Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seVýlov
06. 06. 2005
0
0
1065
Autor
Genor
Z daleka už je slyšet křik racků
na cestě dubové listí se válí
do cárů mlhy mžourá slunce
tak krásně mi voní
ospalý čas
rybáři na břehu podupávají
a jedna flaška rumu
koluje mezi nimi
nikdo si nevšímá
že o kus dál
vyklovla volavka oko perlínovi
Neodpovídáš? ...škoda, zrovna tady bych si docela popovídal...je nadějná :o)
Promiň, nějak jsem na to zapomněl...No je tam vlastně takový to téma toho, že když jsi něčemu moc blízko, tak si toho tolik nevšímáš, je důležitej určitej odstup...Tím myslím ty rybáře a volavku...
...pokud je dílo založeno jen a jen na atmosféře, měla by být třeskutě reálná a každé slovo vyvolávat jasné obrazy...ne že by báseň byla něčím špatná...ale od takovýchto očekávám minimálně pocit potřeby vyjít ven před dům a podívat se na nebe...tady ho nemám...a i když podzimní sychravá, matným sluncem prosvícená ranní nálada na břehu řeky je patrná dobře, jaksi chybí hlubší prožitek.
Škoda...Neměla to bejt báseň založená jenom na atmosféře-ale neva,dík za kritiky
Jasně, je tam velmi jemně nastíněný kontrast mezi životem a smrtí...ale zase se jedná jen o atmosferický vjem...čili žádný pokus o zásadní obejmutí...nebo ještě něco? :o)