Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seEverest
27. 12. 2000
1
0
769
Autor
fadaSBix
Everesty
vrchy plaché
oderú ti dlane
a porania krídla
a ja by som a
potom rmútila
že ťa niečo bolí
a na dlaniach omína
"cítim trošku
že dychom teplým
tupím ti nože
krásniem si
sama pre neho"
a kričíš márne
"láska !! zastav
prehltni kroky
vedú ťa odo mňa
ostaň
citu kráľovná
nenos ho inému
do lona
mne pre teba
sa hviezda skvie
a vosk horúci
na dlaň steká"
"ním ťa pálim
pohoríš
samovznietením
mojou zápalkou"
v prologu je moc "na", jinak souhlasim se vsemi dohromady ,o)) pokracuj...
Z tutý básně se mi líbí nejvíc věta z prologu "na nádech potopím na dna všech moří" .. a pak tuto:"cítim trošku
že dychom teplým
tupím ti nože"
Jak se z toho teď vykroutit:-))) Myslím, že máte v zásobě lepší věci:-)