Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seZpráva z tisku..
22. 12. 2000
0
0
1816
Autor
Dantte
Zpráva z tisku...
Tma.Ticho.Vlhko a teplo. Zdánlivá netečně vyhlížející situace. V jediném okamžiku se tato situace dramaticky mění, objevuje se něco co tady předtím nebylo..je to zvuk? Pohyb? Energie procitlá impulsem zvenčí? Zevnitř? Nebo jen síla myšlenky?Chvíle napětí střídá lehké uvolnění, tuto situaci už přece zažil tolikrát a teď je tu opět - PREMIUM VIVENS..
To znamená, že už několik měsíců JE, ač o tom ještě nedal znatelně vědět a tvářil se, že vlastně ještě není. Současně zbývá dost času na všechno, bude dobré si ještě řadu věcí promyslet. Kdy to vlastně bylo poprvé? Myšlenka se jen s námahou tlačí k podvědomí..
Prožíval něco nepochopitelného. Bylo mu dobře, ale tušil, že tento stav už nevydrží dlouho. Že se vše dá do pohybu a na jeho konci bude stav úzkosti, neznámé prostředí a... a je to tady! Celé tělo sevřela neznámá síla a tlačila jej TAM. Všechno šlo spontánně ráz na ráz..než stačil cokoli provést , aby zabránil tomuto pohybu - byl TAM! Nedokázal zabránit nárazu a jen zoufale zaječel. Něco jej zvedlo a přitisklo k srstí pokrytému tělu. Při tom ječení si náhle uvědomil, že dělá něco o čem neměl zdání..vzduch mu protékal plícemi a podporoval kvílivý jekot. Byl to jeho hlas, který s každým nádechem sílil. Další dění je zahaleno v mlze, chlad pronikající do morku kostí, vzpomínky protkané stresem.
Tato myšlenka se mu vracela mnohokrát a do podvědomí se dostávaly další vjemy a obrazy nabývaly na konkrétnosti. Vybavil si jednoduše opracované kameny, připomínající zvířecí i lidské postavy se stopami pomalování manganem a červeným okrem. Malby na stěnách v jeskyních, kde se většinou ukrýval před vším co jej stresovalo. Především zima, strašlivá zima a hlad. Mnohem později přicházela vzpomínka na reliéfy a plastiky z kostí a parohů, geometrické pojetí a převládající ženská postava s nadsazenými znaky plodnosti. Zena jako symbol bytí vůbec. Dodnes mu nebyl jasný původ a význam spirály, snad předurčení vývoje, eskalace nezadržitelného pokroku v dobrém i zlém. Vzestup obliby žlutého kovu, vznik kultů a náboženství zpočátku se snahou o vysvětlení neznámého . Později se zjevnou snahou především po moci.
Náhle jej ovanulo horko. Slunce stojící vysoko nad hlavou přineslo další myšlenku s novou vzpomínkou. Dokonce se vyjevovala fakta, jakoby se to událo včera. V krátké době , která přecházela tento stav byl prodán z rodné Trácie do podivné školy. Učili se tam jediné - zabíjet! Heslo :"..zabij nebo to potká tebe.." mu viselo stále před očima. Škola nesla hrdé označení - gladiátorská a její sídlo bylo v Capui. Pochopil, že dříve či později skončí všichni v aréně pod sklopeným palcem. Musí přece existovat cesta ven! V krátké době přesvědčil ty nejlepší a spolu zorganizovali vzpouru. Vše se rozrostlo ve velké povstání , nebylo třeba mnoho přesvědčovat TY, jež neměli co ztratit. Poprvé si uvědomil vnitřní sílu a schopnost vnuknout sílu a odvahu masám, sjednotit je a podniknout něco proti vžité konvenci. Přišly první úspěchy a s nimi řada problémů - co dál? Cesta je vedla k Pádu, kde znova a znova ničili římské legie. Nešťastný obrat k Sicílii a poslední bitva se strašlivým Crassusem ukončila jeho tehdejší cestu. Závěr všeho už viděl jen z jakéhosi nadhledu, necítil bolest jen smutek ovládal jeho duši. Poslední obraz patřil cestě z Capuy do Říma lemované tisíci dřevěných křížů...
Cítil zřetelně tu sílu přinášející životadárnou tekutinu do jeho žil. Přestože jeho srdce slabě pracovalo hlavní motor byl jinde. Spíše tušil, než věděl a než mohl ve svých myšlenkách dosáhnout, že je to ONA, která mu umožní nové putování neznámým prostorem a dá na vymezený čas zapomenout na všechno co bylo. Bylo? A nebyla to všechno jenom fikce? Lom světla v mezihvězdí ovlivněný časoprostorem? Energie ubíhající odnikud nikam? Do úvah probíhajících nedokončenou tkání se vnesl tísnivý pocit. Co to bylo? Co to je?Všechno se s ním zatočilo a v podivné spirále se ocitli OBA. Kdo to způsobil - ONA? Nebo čím to bylo způsobeno? V žilách teď koluje úplně neznámá mámivá směs něčeho co prve považoval za životadárnou tekutinu. Zdá se mu, že všechno nabírá jiné rozměry, barvy - neznámá melodie mu spaluje poslední energii nutnou k chodu myšlenek.
Zcela jasně si vybavil situaci, kdy BYL naposled. Všeobecně se soudilo, že jde o 16. století nového věku, ale chronografie života a bytí není matematickou záležitostí srovnatelnou s kupeckými počty. Svět byl tehdy naplněn zlem až po okraj, všude řádily neléčené a neléčitelné nemoci, hlad a bída. Na druhé straně vybrané skupině lidí se nevedlo zase tak špatně, ale šlo zjevně o špičku ledovce. Tato menšina pečlivě ukrývala poznatky nahromaděné postupem doby, těžko vysvětlitelné situace a události, které člověk elementárních znalostí a vědomostí nedokázal absorbovat. Pracoval pro skupiny obě. Té prvé pomáhal překonat bolest a strádání, mnohdy jen slovy, když nebylo jiných prostředků a nešlo již léčit fyzické tělo. Pomáhal alespoň duším. Pro ty druhé byl zvláštní, tajemnou bytostí a šarlatánem současně. Dokázal pro jejich zábavu a ukrácení chvíle podivné věci. Podivné především pro ně. Nepovažoval za nutné popsat svůj způsob chápání času, prostoru, energie.ON sám pečlivě tajil cesty, po kterých se ubírá podvědomí oproštěné od znaků tohoto malého světa. Malého bodu Vesmíru. Copak šlo popsat způsob oddělení fyzických záležitostí od posouvání psychické energie časoprostorem, veličinou, na niž neexistovalo měřítko a nebyly pro ni žádné hranice. Nešlo. Jen by to zkrátilo jeho pobyt v tehdejší pevné formě. Stačil zachytit dění v globálním pojetí, věděl, že v Asii je většina obyvatel přesvědčena , že se lidské bytí vyvíjí v kruhu a cyklicky. Myšlenka, že všechno tu už bylo. Relativně mladá náboženství - křesťanství, buddhismus, islám - a jejich zastánci žijí v představách, že všechno má svůj začátek a konec v reálném čase. Jaká je pravda? Je čas jen pozemskou kategorií a vesmírné bytí je průsečíkem minulosti, přítomnosti a budoucnosti? Měl rád verše, rád ukrýval myšlenky do zdánlivě jednoduchých čtyřverší. Najde se někdo v budoucnu, kdo je vyloží? Anebo se dočká sám svých myšlenek při dalším z návratů? Pro jistotu posunul svůj možný návrat k roku 4000 ...měl by však stanovit , kde na časové ose to začíná. Měl by...
Znovu se objevil ten pocit, kdy mu do žil proudí ta divná směs. Nepřinášela nic z toho co potřeboval. Stáčela jeho myšlenky do podivných spirál. Neznámá síla sevřela jeho, již samostatného chodu schopného srdce. Snažil se vymanit z toho sevření, ale nešlo to.Znovu a znovu se vzpíral tomu snu. Podvědomě cítil, že to nejde vyhrát. Teď přišel jasný signál! Ta hnací síla, která tu pořadu měsíců s ním byla zmizela. Uvědomil si tento nezměnitelný fakt... fakt, že ONA ...byla. Jeho srdce ještě chvilku přestávalo brát v úvahu tento moment a poslední myšlenka , poslední energie ...ULTIMUM MORIENS...
Kusá zpráva z tisku hovoří o nálezu mrtvého těla dívky se zjevnými stopami po předávkování heroinem. Nalezena byla v neobydleném domku na periferii města a byla ve vysokém stupni těhotenství...
PREMIUM VIVENS, ULTIMUM MORIENS...první žije, poslední umírá (myšleno směrem k srdci)
Hele Mirku, vážím si tvého slova - když řekneš -taky uděláš. K poezii mám veskrze kladný vztah a proto ji dále nehodlám svými rýmovačkami uvádět do podivného světla. Nechal jsem se prostě zlákat těmi zde uvedenými pokusy jiných "básníků" a nedopadlo to nejlíp. Závorky v mém fejetonku? Zlozvyk. Nezbavím se jej. Pokus o sci-fi dílo byl sice "přemýšlivý", ale i zde to bylo poplatné času, který jsem tomu věnoval. Tím se neomlouvám. Omluvit bych se chtěl za gramatiku, protože jsem už odrostl studentské lavici a moje "pracovní literatura" by těžce zasáhla tvoji literární duši. Děkuji ti za názor a kritiku, jež byla z mého pohledu docela mírná.
Miroslawek
09. 01. 2001Miroslawek
08. 01. 2001
Ladi,zajímají mne všechna zla, která jsou kolem, nejen drogy, ale ty nám ještě předvedou co čeká na hříšníky v pekle..
Každý, kdo má děti by před tímto neměl zavírat oči, protože dříve či později to může přijít jako blesk z blankytně modré oblohy.A blesk jak známo, se už na oblohu nedá vrátit..
Jistě, já si rozhodně nemyslela, žes to psal na základě filmu. Jen ten film měl taky drogový téma, tak mě zajímalo, jestli tě to zajímá. :-)
Omlouvám se za chybu v prologu..chtěl jsem napsat science fiction a v té rychlosti..hm
Taky jsem nechtěl seznámit hned na úvod s koncepcí..ať se projeví fantazie.Závěr je už realita..díky všem, kteří se pokusí číst to dvakrát.
Ladi - náměty v televizi nehledám, je jich v žovitě kolem dost a dost..vystačili bychom s nimi na několik životů a pořád by bylo o čem psát.
ruby - máš naprostou pravdu. 16. století by si zasloužilo daleko lepší Entrée, ale potom by se z toho nevyklubala povídka a možná by to většina lidí ani nedočetla do konce. Byl to jen drobný okamžik z "mostů času", který byl popsán na základě skutečné zprávy z tisku.Původní název "Myšlenky nenarozeného" jsem změnil na strohou "Zprávu z tisku". Ale omlouvám se za trochu odfláknuté členění jednotlivých myšlenek, snad to byl spěch, snad něco jiného...
No čekala jsem, že na konci tohoto nejasného bude něco zcela jasného a vysvětlujícího. No možná to je škoda, ale zase na druhou stranu je to dost silný právě s tímto koncem. Během čtení jsem si řekla, kdes to vzal. No teď jsem skoro přesvědčená, že to musí být z vlastní zkušenosti. Co ty na to? Je to totiž tak dokonale a důvěryhodně popsaný, že mi nezbývá než věřit a rozhodně to nezkoušet zažít. Ale zase musim přiznat, že jsem se teď nesoustředila úplně dokonale. Asi se k tomu ještě vrátím. Neviděl si náhodou včera Sladkou Jane na ČT2?
asi dve mista se mi zdaji malinko kostrbata, jednak ten nadpis tesne nad textem, patri k nemu nebo ne? pokud ne, v poradku, pokud ano, nemuzu nasledujici nazvat zpravou z tisku,a pak jen prechod do 16 stol. se mi zda trosku odflinknuty. ale to jsou drobnustky a jinak mi to vskutku nepripada spatne!!!
Nějak jsem se tím nemohl prokousat. Zkusím se k tomu ještě vrátit večer, pak uvidíme...
To jsem rád, že jsem se nakonec dozvěděl, co to bylo za "původně životadárnou tekutinu"
bylo to to jediný, co mi na tom nebylo jasný.