Československá literární komunita

Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.

Přidejte se

Tělo bez duše

22. 12. 2000
1
0
903
Autor
žyba

Toť mé první. Má to smysl?

Tělo bez duše a duše bez těla, někde mezi tím láska si vzpomněla Láska si vzpomněla na srdce na duši, jak sem se sklamala nikdo však netuší Nikdo však netuší koho já tušívám, srdce se rozbuší až jednou přijde k nám Až jednou přijde k nám a pěkně osloví, na to já čekávám to budou proslovy To budou proslovy o těle o duši, až ze mne matička můj život vybuší Můj život vybuší a mysl odplyne, nebude na duši bolesti jediné Bolesti jediné na duši na srdci, až mne tu povezou nohama k Márnici.
:-))

Laďa
02. 01. 2001
Dát tip
No jasně, že to má smysl. Každý slovo napsaný nebo vyřčený má svůj smysl. A když slova někdo dokáže srovnat do vět či veršů, pak nad tím musel trochu myslet a smysl se tím násobí. Piš dál.

Laďa
22. 12. 2000
Dát tip
Mám pocit, že ses víc snažila, aby se to rýmovalo, než aby si vyjádřila správně své myšlenky. Zapomeň na to. Myslim na ty rýmy. Zkus slova nechat jen tak plynout, protože něco v tom tvým psaní přece je.

Albireo
22. 12. 2000
Dát tip
Je to nehledaně prostinké jako lidová poezie. Hřeje u srdce. Já nejsem tak kritický jako Laďa a tipnu si.

Podracký
22. 12. 2000
Dát tip
Smysl to má určitě. Myslím, že nikdo z nás nepíše pro kritiku, ale pro sebe, své pocity, úlevu...

Na psaní názorů musíte mít ověřený email.
Sdílení
Nahoru