Československá literární komunita
Tak jako generace autorů před vámi, publikujte svoji psanou tvorbu. Podělte se o svoje názory a sbírejte zpětnou vazbu na svoje díla. Inspirujte se a učte od nejlepších.
Přidejte seŽivotní cesta dravé duše
14. 06. 2005
1
0
1680
Autor
DondedoG
Jen vyslovení mého jména postačí, aby se roztřásla celá posádka zdatných a dobře připravených mužů. Jsem postrachem všech nepřátelských šiků. Moje přítomnost v bitvách postačuje k velkolepému vítězství. Pokaždé, když se o mě nepřítel dozví, vyschne mu v krku a zelenáčům se rozklepou kolena. Nikdo mě nebere na lehkou váhu. Jsem důvod. Jsem symbol. Bohové mi prý nadržují. Krutost, bezcitnost a obrovská síla se pojí s mým jménem. Strach, bezmoc a panika se k němu přidává od lidské přirozenosti.
Kolik jsem jich zabil? Nevím…snad tisíce, možná i více. Dobří vojáci to bývali, ale v měření sil na mě nestačili.
Čím jsem si tu pověst bezlítostného zabijáka a legendami opředeného, statečného vojáka zasloužil?
Agresivitou, která mě pohlcovala. Mlžila mi před očima a nedovalovala mi přemýšlet. Ztratil jsem tak soudnost i soucit. Animálnost, jenž ze mě činila stejně nebezpečnou a nevypočitatelnou bytost jako je dravá zvěř, která se potřebuje nasytit. Nepostrádal jsem ani touhu. Darovala mi úspěch, zapálení v boji a směřovala mé činy. Nechyběla mi ani rychlost a síla. Potencionál vítěze, přednosti lepšího. Nikdy jsem neztrácel přehled. I když se rozvaha vytratila, vždy jsem tušil, co se děje. Za mlada jsem se opájel chtíčem. Bytostně jsem chtěl být nejlepší. A když jsem toho dosáhl, chtěl jsem jím zůstat. Překonával jsem sám sebe. Byl jsem si jediným rovným nepřítelem.
A nyní na stará kolena musím stále nosit zvenčí naleštěnou a krásnou zbroj, která je zevnitř rozežraná potem tisíce bitev, tisíce mrtvých. Je už vlastně pouhou skořápkou. Stačí ťuknout mečem a rozpadne se. Ostří si poté lehce najde cestou skrz mojí vetchou kůži.
Proč vystavuji svůj život takhle v sázku? Víte, jednou se najde bojovník stejných vlastností jako já. Ten jediný mě dokáže proklít svojí čepelí. My slavní, mocní a udatní rytíři, legendy celé Evropy jsme jako Fénix. Povstáváme z vlastního popela.
A skrze mě se zrodí nová legenda…
Kolik jsem jich zabil? Nevím…snad tisíce, možná i více. Dobří vojáci to bývali, ale v měření sil na mě nestačili.
Čím jsem si tu pověst bezlítostného zabijáka a legendami opředeného, statečného vojáka zasloužil?
Agresivitou, která mě pohlcovala. Mlžila mi před očima a nedovalovala mi přemýšlet. Ztratil jsem tak soudnost i soucit. Animálnost, jenž ze mě činila stejně nebezpečnou a nevypočitatelnou bytost jako je dravá zvěř, která se potřebuje nasytit. Nepostrádal jsem ani touhu. Darovala mi úspěch, zapálení v boji a směřovala mé činy. Nechyběla mi ani rychlost a síla. Potencionál vítěze, přednosti lepšího. Nikdy jsem neztrácel přehled. I když se rozvaha vytratila, vždy jsem tušil, co se děje. Za mlada jsem se opájel chtíčem. Bytostně jsem chtěl být nejlepší. A když jsem toho dosáhl, chtěl jsem jím zůstat. Překonával jsem sám sebe. Byl jsem si jediným rovným nepřítelem.
A nyní na stará kolena musím stále nosit zvenčí naleštěnou a krásnou zbroj, která je zevnitř rozežraná potem tisíce bitev, tisíce mrtvých. Je už vlastně pouhou skořápkou. Stačí ťuknout mečem a rozpadne se. Ostří si poté lehce najde cestou skrz mojí vetchou kůži.
Proč vystavuji svůj život takhle v sázku? Víte, jednou se najde bojovník stejných vlastností jako já. Ten jediný mě dokáže proklít svojí čepelí. My slavní, mocní a udatní rytíři, legendy celé Evropy jsme jako Fénix. Povstáváme z vlastního popela.
A skrze mě se zrodí nová legenda…
chybí mi tam náznak děje. Ale napsané je to moc pěkně. Je to uhlazené.
ale bohužel bez děje :-/
co se týče čtenosti: musíš vydržet. Nikdo, kdo tady naskočí do vlaku, nemá hned velkou návštěvnost. Základ je číst ostatní.
Alojs: Díky to měla být jen taková chutěvka.
K tomu tému o čtenosti/návštěvnosti se už nechi vyjadřovat.
Beru si od vás od všech tuhle radu: "Nejdřív se stan součástí velkého stroje poté se zájem dostaví.
takže díkec moc a zkusím se víc zapojit do aktovit.
promiň, ale tohle je málo i naminiaturu, natož na povídku . . .
připadá mi to spíše jako úvod k románu . . .
Lasy
No když myslíš, je to málo, pravda ale je to právě na té hranici, kterou jje zdejší většina akceptovat a přečíst. Pokud to má více písmenek tak jakožto parodie na vlastní jmémo webu nejste s to přečíst to. Takže tak asi noo.
neomlouvej mediem pro které píšeš . . .
já jsem čekal povídku a tohle prostě je málo . . .
Lasy
O.k. V tom případě doporučuji mé ostatní povídky na tomto serveru. Rád bych, upozornil také na to kolik lidí je zdárně dočetlo dokonce...např Smutek Anděla nikdo..
Nechci si tim dělat reklamu nebo nějak žalovat, a už vůbec ne brečet ti na ramenu, jen poukazuji na tvrdou realitu...
A tohle to je (podle mě kvalitou daleko horší než mé ostatní povídky) celkem "čteno".
Dokáže to vytočit. Když napíšu něco "kvalitního" nikdo si to nepřečte a poté co uveřejnim něco co se dá přečíst tak mi radíte, napsat něco delšího, co stejně opět nebudete číst.
Podle mýho je alibistický vymlouvat se na to, že tady dlouhý věci nikdo nečte. Neni to pravda.
Já se nijak nevymlouvám. Vyslovuji skutečnost. V tom je ten rozdíl. Věřím, že ta hranice se někomu může zdát velmi těsná ale stále je viditelná.
Navíc důkazy stojí na mé straně...( je to moje nejkratší dílo a taky nejvéce navštěvované, pominuli jednu provokaci- čím to asi bude?)
Napsal bych o tom nějaké pojednání nebo diskuzi, ale aby to nevypadalo jako výmluva musel bych to rozvést. A to už je přespříliš tenký led, jelikož bych riskoval, že si to kvůli (pro zdejší) nezvykle velkému počtu písmenek přečetl málokdo do konce.
A to je drsná realita hold. Nic s tím nenadělají výkřiky typu: " alibistická výmluva!"
Moje Bílá pouť má deset stran a jakou čtenost? Podívej se sám. MeTB, Nicollette píší dlouhá díla a jakou mají čtenost? Podívej se sám. Empty, Alojs píší relativně dlouhá díla, alespoň ve srovnání s tímto tvým dílem, a jakou mají čtenost? Podívej se sám. Na tvé straně nestojí zhola nic, maximálně neschopnost psát tak dobře, aby tě lidi četli.
Hmm to jsou vážné tvrzení. Nad mojí čteností se tedy zamyslím.
Podívej tohle jsi přečetl, protože to bylo akorát. Kdybych tomu dal dvě strany navrh asi bys to nepřečetl- přiznej si to! NO? CO? JE TO TAK VID? tak vidíš. =Důkaz č.1
Důkaz č.2 = moje další povídky. Ale ne ne já nepláču na tvém ramenu, fakt to né. Opět jsem jen upozornil na realitu. Takový jsem-realista.
A z tohohle realného hlediska zkouknu i tvé argumenty. Doufám, že to nebude vadit.
Ovšem k mé čtenosti. Asi na tom něco bude teda...
Ano, pokud jde o tebe, delší bych nečetl a je to jenom tím, že neumíš psát tak, abych to číst chtěl. Ale rozsah sám o sobě odstrašující není, jen tvůj styl.
Koukul jsem se. Ano tvá Bílá pouť je úctihodná!
Asi si taky pořídím partičku, v které se budeme navzájem podporovat. Nechci tím schazovat tvůj výkon opravdu ne! Je to super, že máš takovu navštěvovanost.
Budeto tedy mnou no. Špatná strategie.
Jen timhle jsi mě trochu nasral ale fakt: "Na tvé straně nestojí zhola nic, maximálně neschopnost psát tak dobře, aby tě lidi četli." a to protože neschopný fakt nejsem. Těžko bych asi pak byl ve svých 17 vydán v LN..
Těžko se hádáním dočkáš lepší čtenosti. Dělej jak dělej, ale neurážej mě takhle slepě.
Né ja tě nechtěl urazit. Jestli jo tak se omluvám. A ani se neuchyluji k takovéto strategii. Psal jsem, že je super jakou máš čtenost. Hold jseš čtivej no a já ne :(
Hold jsem si to vypracoval. Hodně jsem četl a tak hodně lidi četli mě, navíc Bílá pouť je tu už skoro rok.