Oči šátkem zavázaný

Prolog si doplňte, vážení čtenáři, sami, podle svých názorů a zkušeností.

Oči šátkem zavázaný Oči máš šátkem zavázaný: teď to vím jistě - tušila jsem dřív. A dneska ráno našel si mne důkaz... v Tvé kapse Její fotka. Mladičká holka, vlasy po kolena, možná tak osmnáct. A Tobě o třicet let víc... Jen jsem si sedla a koukám do zahrady. Všechno je na svém místě, vše vypadá redy. A přece není - mám psát víc? Takových holek měl jsi víc- a dala jsem Ti šanci. Tahleta ale byla poslední. V zamčeném lokále mi špatně hrajou k tanci, můj život nejsou taneční. Ten šátek přes oči, vždyť je to černá páska... Zas stojíš u zdi, Amor střílí. Tentokrát ale přestřelil. Najednou v tichu, jako výkřik, telefon vedle zazvonil. Volala Ona, Tvoje známá, láska, /nemám teď pro ni pravá slova/, prostě ta slečna Osudová, a sháněla Tě ze všech sil. Řekla jsem popravdě: Manžel je asi v práci... Pomalu pokládám telefon- a v kleci za mnou začali řvát ptáci. Vím, nejsem jediná- a zdaleka ne sama- komu se život rázem změnil v dým. A proto smutním pro sebe- a do dopisu píšu: Měj se, můj milý, už se nevracím... Že jsi mi světlo rázem změnil v noc, neodpustím si malou pomstu: k dopisu přikládám Její fotku. Pod větu: JÁ TI ODEŠLA... píšu verzálkama: A TAHLE KOČKA?MĚL JSI LEPŠÍ... PODLE MNĚ - NIC MOC!!! /27.12.2000/

---