První zpěv

„Nebude to celkové zničení jevového světa, pouze hmotných a mechanických jevů, toho zakletého přeludu vnější mrtvolné reálnosti a hmotné oddělenosti – přeludu, který byl v teoretické sféře eliminován silou filozofického idealismu a z praktické sféry zmizí na konci světového dění.“ (Vladimir Solovjev)

V brokátu nasazené veverky a borůvek blemst

sešitek pro pero nehledej podpis

si

sejm

ni

dement

důstojný stařec

 

proto

toč

to

Páně

2005-06-24

 

odřezek od vafle fletu Flåmu

polomu zlomu hor

a dómu Noterdam 

a dál a Praha ha ha ha ha haha

a tam

 

mér

moře, kuře, krátké zastavení ve městě

ale jeho dozajistnou definici děním neodvodíš za ručičku radniční hodiny

raděj

dovolená Las Palmas papagájů pas

čili odborníků na hlubinný ponor

 

ouha

Bajkal vyjekl

ce

unce ergo sum

cogito u srdce

vplul jsem do stojaté vody

zapáchá to

chechotá

prostota

chechotá

se po kotníky Kramářově víle

Trautenberg

 

silná to koruna

špatná směna

 

 

dítě nasnadě pozadí břuchu chu chu plenu písek dzun

sunu sůvu Sunitám na Sumatru

i Jávu lvonu

nu nu nu nu

termitům

kaolinu

punc

 

tak Lvová a svůdná

jak ostruží v tom býlí

červený a černý

biceps z Horní Cerekve

odstátý

podsaditý pán

epileps

 

v Sula  se mi přesto do šrajtoflí

povídá

riflí se mi tep

topánky na zápraží slunce

 

 

takt tak ach ach brnkot hrudek koše strun

po višňové rudé zápěstí nic dobrého

Atlantických vln

a Halifaxů

koks

 

Ty toho naděláš!

pak…

 

kataLogu volenka

předurčená kombinatorně

niterně v torně

továrně formě

jádlo, jařmo love

vole po cole

hlesneš tiše do vykotlaného dubu šunku, šunku plosím?

 

ráno se Švédkou po stole

valem vál

lehkou, křenovou rolkou

ze sedmého kolena

prasečího vrtu

krtinec

 

Chudáčku!

 

neošálíš ani prkénko ve splavu

nezachytíš

srábku

sekundovku panenky

panáčku

 

plat

nasrat

chlast

krát

po plást

naprat do ledvin těch

2 náct čárek bez hvězdiček

 

Halekal to ráno světlíkem

 

v sobě

v sobě

ta múza líbezná je

jistná kosou v černém plášti s umaštěnou halenkou

bosou u nosu

krapítko

tílko

dóza

dílko

puchýřů a odkrvených šrámů

póza

 

Rembrantů

rtů

snůšek, pelyněk, liž jí ústa

liž

ať již vysloví se k tvojí smrtihlavi

rebelantů

z Polžic a Bezdružic

ochočená próza

Sputnikům též možným úniků

do nikam nicotna

bez dveří na otop

lido

libido

Tedy

V-2,U2?

Ne!

 

Už to jednou provždy pochop.

Panáčku!

Pochop se toho!

 

Tudor, vřed

… se obratce

dvanáctere

na cizích toaletách

sex

 

v dlaních potom marně svíráš kladivo na čarodějnice

ale neboj se, ještě je tu….

rámě

………..vyrovnaná hladina adrenalinu a hlinu báboviček z keramiček myček bez ochlupení

porcelánu v rukách

na něm píce do kredence

řepka s párkem

krásný večer Věru

k opékání

jen v dáli šumění se počasí

je

sedm

hodin jedna minuta

 

 

nádražní oklika na spalovací motůrek naší lokomotivky

přesné zdanění

hů,hů tůtání sněhu sněží páry ze sauny

uni

babičky ze smíšeného zboží ležící daleko od váhy spící

ho

pulitru moku na odřeniny

dravé Vltavy

XXL

něhu

 

medium

dostávají na řadu barvu modrozelenkavou podlitinu

And

Co ti tedy chybí?

 

„Víme, že každý rozvoj v sobě skrývá nezbytnost reakce, dočasné návraty zpět, třebaže tyto návraty nikdy nejsou zcela totožné s předchozími vývojovými stupni, ačkoliv s nimi mají mnoho společného.“

 

Pché…

Jeden větrník!

cukrářů

torte

Norte

nonstop opilý jako žok přístavních družiček

vysmátý element

jejich amantů

do jednoho i druhého nosu imanentno

drang nach Orten

drang

 

osmero

 

okde okraden o výplatu tankerů a ropnou plošinu škunerů,

si mnou

šneků, šneků jódlujou

šneků do fjordů

a zpět

krajinu ulitou

vodopády

díků

 

Nerozumím!

Tak jinak….

 

ten, tento protoplen

pylen opilen

v zem zadozen

syčně pohozen

v dvor

po Zakopaném

hlazen orbou dělníků a vráskou snářů

mou milovanou

ař

ař jí lásku

ař

 

 

Dior vyhazov

legie Azov

Pacov, Strahov

malomocných medailistů

zazov

válečných křížů…

úúú ta studí zmrzlinou jak zubatá

Bezzubá…

Minulost!

 

snad i proto odhazuji špachtle z mandlovou příchutí

Kam?

samozřejmě do plastiků peoplů

sapienta ústřice

kštice

ulice odkloněná děvka Václaváku

ta děvka

křižuji jí

devítkou

a doma osm západů

zase v bedně

nohy na stohu

 

Taky už běž spát!

Nejde to!

 

„Zvlášť charakteristický je tu nutný moment rozpadu, ze kterého pak abstraktní bytí vzniká.

Podstatou racionálního poznání je tedy analýza čili rozložení konkrétna, spočívající v tom, že kategorie nebo principy, které vytvářejí realitu jsoucna, jsou vydělovány a jsou dále ustavovány samy o sobě.“

 

zařazen

zařazen

v Zátopek skořápků,

žloutků položen

ženou

složenkou

doložen v důlek kuliček

muňek

sudiček…..

plná tůň

panáčku

tůň

a splav

………..

a ty se stále zatutláváš

poezií

obžerství to žábronožek rybník ar

vlož život

poť ho po okraj

ječ jáč zaječiny běhy, výběhy hyenám

hijé….

hyenám

 

Oh no!

No!

radši piky piky na babu

že na baobabu nehraju

si na Crusoa

sám

i nocí

 

Rebele!

Chlupe!

 

pookřej

až pokořen na křesťana mana

proto dalaj dálavu na hřívu čepici hlavu

do kbelíků lýka svázán olásku

po pro pop mateřského prsu uschopněn

dávkou mléka

naplácán

pro lásku

a propo

smát

smát

smát

se sypat

brečet

ječ

ječ

se jen

z mínka

klečet

do brambor

 

tak

uka mi lepšího hlupa

uka

uka

drába, nehtíčka

chlápka

chlíva

chlípa

láva

Líba

lavina

a samo slonovin tisku

Fronta

Granica

R-U, RUR?

Sáva

Černá hora

pahorek a smradlavých stonožek

tfuj

stará, mladá

obora

 

tobě se to říká

za nehty Savo

libý

life

samé volovin samopivohonka

si také ráda trefí lysku v růžovém šumáku

a odchází v ty žlutě kopretin

jak jinak

lež

taky

sama…

samotinká

 

„Opium facit dormire,quare est in eo virtus dormativa, cuius est natura sensus assopire.“

                                                                                                           (Moliér, Zdravý nemocný)

 

Kdo tedy hodí tím kamenem?

Vylovím ho třeba z jezera…

do kamen

do prdele..

kaple

Pleva

teda

datle do knížek

 

sim

kart

výplatnice

Christ mezd

viny

Kdo?

ční

na D mol

popelníků

tančíš čardáš

eso z rukávu

rád šmátráš mariáš

dodekameron

kulový

z povidel procenta poudám prodavači

na ex

fix

kluci písek po kapsách

toť špatný výjezd snad i po postupkách

 

remízek

remízek…..

poudám

Běž si hulákat někam jinam!

Jo!

Zacláníš…

 

la la la

ty si

pre ma voda

sám na světě…

ka

ty si pre ma voda

bravá

Elstrøm

proud

i smutek

sám

pán alkohol

la la la

 

když vracíš se mi z podvečerní šichty

šach mat

strýček Fido

míří zase k nám

 

tak kde je tedy problém?

ulekl ses háčku?

kapr, jeseter

lek

není proč tečet

jehněčí

čí

igráčku

legolame

páteře

čí

 

Kosodřevino!

Copak to nechápeš?

kdo, kde?

kuchá?

kuchá ze sluchátek?

natvrdlá

čivab ptáček

ran

střel

havran hnízdo

pírko,

ale to už je odjinud…

prosím, jen důležitá témata….

není času na zblit

Ok!

je jednoduché dívat se na kamaráda tonoucího

v záchranném pruhu

přes tenkou šedavou linii

autogenů

arogantů

pantů

pantátů

úřadů

grantů

zacpaných náspů

plynů

pilinů

v hlavách spekulantů

dylinu

 

Aha!

Co tedy zbývá?

Hory možností….

 

do chodbiček syslit dary této země

balit Blaník, svrchník

bezelstně spát

a usmyslet si na zítřek

slunce s ledem

polepšovny

medem

kolem huby

2 :1

 

tak pravil Zarathustra

nenapravil nic

ani protézu Holliwoodu

berle Berlinále 

anále „škola historie“

po penále teče modrý ing.oust ze školačky

ODS i knížka maturitní ples….

Tedy orální zkouška?

Ano, kryje se to s dvojkou podprsenek

sedmikrásek orosených

tleje se to všechno

„Za dvě.“

zítra vlez a zpátky

jasný vpich

 

se mi finále a já na startovní tretře po neteři tetřev

neřvi!

neřvi!

  …..hrabavý testament plameňáků nemění nic na věci, která již dávno ležela v křesle Dionýsa

to by byla lež

 

notová osnova

Wagnerů, Neronů a mnohdy neutronů

bríza jemná pavučina jedináčka

po znaménku

ledňáčka s omrzlým zobáčkem i rybičkou

 

Tedy pán filozof?

 

podívejte se div

divan

neodřené lokty

on?

polobotky platoniky

sednou mu na míru

šat i háv …

oh

Dr. Páv

 

tak neokusuj pokousané sny….

seladone,

jsi jeden snáz

tak se nedělej větším

ti velkou budoucnost

a

ave César….

ave

ave

ave

 

A jak to bylo dál?

 

otěž

odešel jednoho dne do dne

se vrací stále stejné shromáždění lidu

ani slechu

 

nevadí

vadí ti to teplo z rukou?

vezmu trochu sněhu do kaslíku

s ozónem i známkou pro psa

proč?

ó tři….

 

protože proto

želv

to je můj život poslední

poledník

rovník

bezobratlých

milých

počitků

Kozoroha do toho netahej

opakuji otčenáš….

otčenáš

otčenáš

nerušit prosím

nerušit

s máslem a medituji

chlebem

hladovým

máme bohoslužbu

Bože jak hladovím

pohodlností ctností

citové bázně v

cizím znění

s pilulky

restaurací resetů a gamů

zahrávám si seju do toaletních kapesníků kleju

zasrán sejm

zasrán

parlamentní dementón

demižón

žabovřesek bych do toho

ač

nechápu podstatu

a proto pláču nad hrobem

i jeho matkou Marií

Antoanetou

virtuální reality

 

ale di ty!

nití nikdy neotesáš….

z mesiáše

šerp

chán

 

hlavně

nevyšívej,

řikam

nevyšívej

nevyšívej více staré symboly

i hrady z písku

hodinek

a jejich korodovin

 

Nudnej ráj!

 

žádná kladiva, srpy, hrmy holo causy

Nezoufej, jsi Železný a zlatý

bobo

šik

D

J.

z Arku

Ur

Urukum

Lagaš

Kyš

Lakatoš

ka

 

tož

nu což

ve Stromovce parku

léčím Holany holkám

Lockem na ten kus

i Polkám za kuskus

 

je málo času

konej

nej

boj

boj se…

král z nebeských loží

ti u nohou….

i vany

Varannásí

Idoganži

Laa

sa

sumárum gurmánů filozofie

a etiky…

tik, tak, tik, tak

naleštěné kliky ředitelny

Ských ceremonií

mormonů a pohanského bůžka

rodina

 

crrrrrrrrrrrrr…….

koně

konina

a dole Texas

 

jednej proto rychle

je poslední

grál

tak mu vel

ký jaký, který klíč

pasuje

tě

do té role?

 

A chceš to?

 

z kružnice udělat si strunu

ó má ženo antiko

ruiny na severu

Rujány

družice

z lžíce Africi

a mince micinek našich mazlíčků

zachlupených žínek

žu

podpaždí mu vodu na malý krabo-byt

Toť vínek poúmrtní

Dolínek?

 

z dostavníku blaho

holo

byt

a

sociální stát

Hi,Hallo

stát

vyždím

Mách

vyždím

Mách

toho hnida, korálka to z východu

…

 

ni krok bez

popluje

doma však

zas

a

zase vyrazí

ty dveře židlí od baru

to na vědomí

ber

 

Hlavně se nezatoulej!

nezouvej po kostelích zákristie

hníp farář mršku dozlatova oplatkou

si upečou ou

mladou pannu po pašijích vnad i šíjím po jejím poprsí

sím tu

Já?

Ne!

Ne!

obrazoborectvím nezahýbám andělíčkem, jdu rovně ne vitráží

mi mladické

pupénky i břuch

toť lokaj vyžrán

si 

svědomím se doufám pouze dobré zprávy

lásko má..

 

do postele…

do postele….

dele

le

leknín povadá tou hmotou samo sebou

Baťa

kamarád

a náš je svět?

ochozený

snětí

na

kůží

mi obzor zornicí

 

ale

no….

ale

ale

díky tobě se tolik nebojím

díky

ač země je šílené místo

pro postní večeři

rámě šarlatánů

lásku milovaných žen

umění a zpěv

živých lidí

 

To je chytré!

 

tedy ano

ano

den

Apollónům

noc travičům, cumlům, muklům, cucákům

po copy ráži

ropy

snovačům i kladům proti

nim i tobě na srdce

 

….. a je fuč…………náš……. svět!

Náš!

Náš je ….

hajzlové……….

nasekat jim notovým Nietzschem

Božská to komedie

Božská

sklíčen

pravil slonovina

25

…….

, nepodlez

ni nepodlez

mezolitem

 

Nadčasové, nadčasové působí v čase, neboť daný moment má své časové místo

mezi ostatními časovými jevy.

 

Potámie

Mezo

lid

a utopie

 

Cože?

Tedy klín a písmo?

Luny klid…

Vám všééééééém

i tobě v rohu

zalezlém s tou

odpovědí

(modří jak na nás……………..)

 

A to zase není tak úplně dobře!

Nebo je?

 

„A skutečně, Hartmann se ptá po smyslu začátku a konce. Odpověď – jeho kosmogonie a eschatologie – jsou v přímém rozporu s jeho vlastními principy a celkově působí dojmem naprostého lapsu ingenii, takže Hartmannovi pokračovatelé o této kapitole jeho filozofie museli taktně pomlčet.“

 

v tichu

vůůůůůůůůůůůáááááááááááááááááááááááááááááááááááááá……………..

silná

 

 

                                                                                            slonovina2

 

 

---