Včera jsem si do práce přinesla obrázky, dneska reproduktory a Metallicu, taky Dreamy, abych se tu cejtila dobře, a zítra si donesu ten velkej ficus benjamina, doma se mu moc nedaří a tady ve všech kancelářích mají obrovský stromy, ne tak obrovský, jako u toho kluka na Starým městě, teda v bytě jeho rodičů, to byl fakt strom, stál za gaučem v rohu pokoje a větvil se až k lustru a fakt to byl strom, kmen a koruna, jednou jsem měla taky tak velikej fíkus, nebyl to benjamínek, obyčejnej fíkus, otčím mi ho dal, když se k němu stěhovala moje matka, ona měla dva fíkusy a pro ten třetí už tam nebylo místo, potom mi ho matka stejně zahubila, když jsem byla v Německu, nezalejvala ho, nezalejvala mi vůbec žádný kytky, všechny mi pochcípaly, protože kaktusy jsem nikdy nepěstovala, žádnou svou kytku by moje matka nikdy nenechala chcípnout, taky teď sehnala bydlení mý těhotný sestřenici, řikala mi sestřenice, že jestli nepřemejšlim o tom si s mámou vysvětlit věci, tak nepřemejšlim, abyste to všichni věděli, vůbec nepřemejšlim o tom si s kymkoliv cokoliv vysvětlovat, pokud někdo má pocit, že jsem mu ublížila, tak ať mi to poví a já to zvážim, ale už se nikdy nebudu omlouvat za něco, co jsem neudělala, nikdy nebudu nic vysvětlovat, nikdy nebudu brečet, že mě někdo nechápe, taky mi nikdo nic nevysvětluje, tuhle mi jeden mladej cucák řek, že jsem kurva, když jsem se ho zeptala, proč mě chce, řek, že ho to rajcuje, ty davy, který mnou prošly, taky mu nebudu nic vysvětlovat, ani s nim nebudu nikdy spát, ani vám nebudu nic vysvětlovat, ani tobě, jak jsi tuhle řikala, že si lžu do kapsy, že ty si akorát chceš zašukat a řikáš tomu, že si chceš zašukat a ne, že hledáš lásku, protože žádnou lásku nehledáš, a že já si chci taky prostě zašukat, tak ani tobě nehodlám nic vysvětlovat, já si myslim svoje, ty si taky mysli svoje, ani mýmu otci nebudu nikdy nic vysvětlovat, že s nim chci jenom mluvit, že ho chci mít, nebudu mu vysvětlovat, proč se mi zdálo, že jsem se s nim sešla v kavárně a měla jsem takovou radost, cejtila jsem tolik lásky, že jsem mu rozepla poklopec a vykouřila jsem ho, jak mu mám vysvětlit, že jsem nikdy nepoznala žádnej vztah k chlapovi, kterej by nebyl o sexu, ani trošku o sexu, kde by ten sex byl zapovězenej, každý chlapský objetí v mým životě něco vyžadovalo, nějakou oplátku, a proto mě rozbrečela věta mýho kamaráda námořníka „neboj se ničeho, já tě ochráním“, protože mě chrání a nic nechce, ale nebudu to nikomu vysvětlovat, stejně tomu nikdo neuvěří.
|